„Rodina Brazzale je nejstarší italský rodinný podnik v odvětví mlékárenství a sýrařství. Hodně jsme bádali v archivech a dnes víme, že naše rodina se této činnosti věnovala bez přerušení už od poloviny 17. století! Pocházíme z náhorní plošiny Asiago, což je oblast velmi vhodná pro produkci mléka. Koneckonců, město Asiago je známé díky stejnojmennému sýru, který mimochodem taky vyrábíme,“ vypráví Alberto Brazzale. Rodina podle něj výrobu postupně rozšiřovala a profesionalizovala, aby v druhé polovině dvacátého století prožívala neustálý proces internacionalizace. „Už v sedmdesátých letech minulého století jsme expandovali do Brazílie, kde působíme dosud. Je to země s obrovskými rozlehlými oblastmi, kde je možno experimentovat a rozvíjet úplně nové zemědělsko – potravinářské modely,“ vzpomíná. Pro rodinu byl klíčový pád železné opony, který otevřel zcela nové možnosti a trhy a umožnil budování nových výrobních řetězců a výměnu zkušeností po celém světě. „Hledali jsme nejvhodnější zemi pro výrobu mléka. Můj otec  často vzpomíná na četné cesty po střední Evropě, které během toho hledání podnikl. Když ale přišel do České republiky, okamžitě věděl, že našel to pravé místo. Je tu velká tradice zemědělsko – průmyslové výroby, jsou tu skvělí a pracovití lidé… A ve srovnání s jinými oblastmi na světě tu má mléko opravdu vynikající kvalitu, což je poznat i na konečném výrobku. Odjakživa hodně dbáme na ekologickou udržitelnost (od roku 2019 je naše skupina uhlíkově neutrální). Dodavatelé tu mají rozsáhlé pozemky, sami si pěstují krmivo, dobytek má volné ustájení, klima je tu pro mléčný skot ideální… To všechno nás vedlo k tomu, že jsme si vybrali tento region,“ popisuje Alberto Brazzale. 

Prvním sýrem, který v závodě v Litovli vznikl, je Gran Moravia. „Dnes už máme těch sýrů a dalších výrobků podstatně více,“ doplňuje Brazzale. Pod značkou Brazzale se tu vyrábí i mnohé další sýry či ricotta, jogurty, syrovátkové nápoje a velmi populární máslo.

V závodě v Litovli se, jak už bylo řečeno, snoubí tradiční postupy s moderními technologiemi. „Na prvním místě ale jsou a vždycky budou lidé. Zaměstnance hledáme samozřejmě hlavně v regionu, pracuje u nás ale také mnoho zkušených Italů,“ vysvětluje Alberto Brazzale, zatímco se přesouváme do provozu. Popsat cestu parmazánu od mléka až po tmavě žlutý bochník není posláním tohoto textu ani v silách jeho autora, sledovat proces naživo je ale fascinující. „Jak vidíte, máme sice skvělé vybavení, ale to hlavní, jsou lidé, jejich citlivost a jejich šikovné ruce,“ popisuje Alberto Brazzale lámanou češtinou a ukazuje na obří kádě, v nichž víří bílá zrnka velikosti čočky, zárodky budoucího sýra. A podobně jako ona zrnka kolem kádí víří zaměstnanci, kontrolují, míchají, přidávají syřidlo, syrovátku… „Víte, že pro výrobu sýru Gran Moravia nepoužíváme živočišná syřidla? Normálně je syřidlo živočišného původu, ale my používáme rostlinné syřidlo, takže Gran Moravia je parmazán vhodný i pro vegetariánskou stravu,“ ukazuje u jedné z kádí Alberto Brazzale. Fascinující je i vytažení sýrové hmoty z obřích kádí pomocí lněných pláten, vzdáleně připomínajících rybářské sítě.  „To za vás žádný stroj neudělá, potřebujete dva šikovné a silné chlapy.“

Hale, kde čerstvé bochníky stráví první dny, říká Alberto Brazzale familiárně jesle. Na vozících jich tu leží tisíce. V přesně stanovený čas je třeba bochníky otáčet, aby proces probíhal z obou stran stejně. „V tuhle chvíli už nám prostory nestačí a stavíme další halu, kam jesle přesuneme. Zvládneme tak významně navýšit výrobu, abychom dokázali čelit rostoucí poptávce z celého světa“ slibuje Alberto Brazzale.

Po několika dalších fázích se ocitáme ve skladu, který působí doslova ikonicky. Na stovkách dřevěných polic tu zrají už hotové bochníky. Jsou všude. „Tohle už je spíš taková školka, viďte,“ usmívá se Brazzale. I tady je potřeba bochníky čas od času převrátit, aby zrály rovnoměrně.  „Jednou z novinek v naší firmě je plně robotický sklad. Postavili jsme ho v Itálii. Všechnu tuhle rutinní práci s otáčením a čištěním zastanou autonomní stroje. Ušetříme tím místo i čas a jsme schopni tam uskladnit zhruba 210 tisíc bochníků Gran Moravia,“ upřesňuje Alberto Brazzale. Do zmiňovaného skladu míří ke zrání velká část litovelské produkce. 

„Snažíme se věci dělat tam, kde se jim bude nejlépe dařit. A alpský vzduch je pro zrání skvělý, proto jsme tento nový sklad postavili právě tam, navíc za využití již existující staré haly bez další spotřeby půdy,“ vysvětluje Brazzale.

Velkým úspěchem rodinné firmy je i vznik sítě prodejen La Formageria Gran Moravia. „V nich propojujeme Česko a Itálii. Máme tam čerstvé výrobky z Litovle i z naší italské produkce, máme ale i řadu dalších italských dodavatelů, jejichž výrobky dovážíme. Ať už to jsou uzeniny, omáčky, produkty z rajčat nebo třeba víno,“ vyjmenovává Alberto Brazzale. Prodejen aktuálně funguje už dvacet pět. „Jsme díky nim v dennodenním kontaktu se zákazníky a máme okamžitou zpětnou vazbu. Dokážeme tak pružně reagovat na jejich chutě, upravovat receptury, zavádět nové výrobky...“ vypočítává výhody Alberto Brazzale.

Rodinná firma zaměstnává v Česku zhruba pět stovek lidí, jen v litovelském podniku jich pracuje kolem tří set padesáti. „V současné době je malé procento nezaměstnanosti. To je dobře, na druhou stranu, firmy se musí snažit, aby byly pro zaměstnance atraktivní. A to je náš cíl. Lidé jsou naším základním stavebním kamenem,“ vyzdvihuje Alberto Brazzale. A vzápětí vypočítává, jaké benefity si užívají zaměstnanci rodinné firmy. „Kromě běžných věcí, jako je třináctý plat či pět týdnů dovolené, máme například baby-bonus. Každému zaměstnanci, ať už je to muž či žena, vyplatíme příspěvek pětadvacet tisíc korun, když se jim narodí dítě. A samozřejmě, našim lidem také poskytujeme naše výrobky. My musíme být ti první konzumenti! Když vám výrobek chutná, pracujete s jiným nadšením. Velmi důležitá jsou i školení a exkurze. Vozíme náš personál  na exkurze do  Itálie, prodavači z prodejen znají dobře výrobu, vyměňují se zkušenosti… To je nesmírně důležité. A jelikož jsme firma, která si chce udržet silné své dvě identity a upřednostňuje používání češtiny a italštiny před angličtinou,  mají naši zaměstnanci možnost se učit italsky,.“

Nové pracovníky hledá společnost Brazzale neustále. A vzhledem k očekávanému navyšování výroby se chystá i na větší nábor.

Firma udržuje i velmi těsný kontakt s regionem, je dlouholetým členem Okresní hospodářské komory Olomouc a aktivně se zapojuje do společenského života. „Podporujeme celou řadu aktivit. Ať už se jedná o sport, kde sponzorujeme například litovelský oddíl házené, tak hlavně o hudbu, která je nám velmi blízká. Už řadu let pořádáme na arcibiskupství benefiční koncert, kam často zveme italské i české hudebníky. Mimochodem, i já jsem měl vzácnou příležitost na jednom z koncertů účinkovat,“ vzpomíná Alberto Brazzale, který se stejně jako jeho otec věnuje ve volném čase hudbě, konkrétně hře na violoncello. Rodina finančně podpořila i rekonstrukci Englerových varhan v chrámu svatého Mořice a podporuje i Podzimní festival duchovní hudby. „Kromě toho samozřejmě udržujeme kontakt s místními vzdělávacími institucemi. Je to pochopitelně Univerzita Palackého, ale také Odborná škola Litovel, kde mají obor sýrař či podobně zaměřená odborná škola v Kroměříži. A také spolupracujeme se střední školou v Itálii, odkud sem vozíme studenty na exkurze,“ vyjmenovává Alberto Brazzale. Do Litovle ale nevozí jen studenty. „Pořádáme exkurze i pro naše italské kolegy, partnery, bankéře, novináře… Ukazujeme jim nejen naši výrobu, ale i to, jak je v Česku krásně. Ono se to pořád v Evropě moc neví a tak, kromě toho, že je to velké potěšení,  považujeme i za svou povinnost dělat trochu osvětu o mimořádné kráse a bohatství České republiky...“