Po zimě, která letos trvala nekonečně dlouhou dobu, se už pomalu hlásí o slovo jaro. Také máte rádi tohle roční období, kdy se zazelená tráva, odložíme šály a čepice a nadechneme se vzduchu, který tak krásně začíná vonět? Než se necháme unést jarní atmosférou (ostatně jaro oficiálně začíná až 20. března), pojďme se společně podívat, jaké tradice a pranostiky jsou pro toto roční období typické.

Ilustrační foto Foto: Depositphotos.com

Nejvýznamnějším (nejen jarním) svátkem jsou bezpochyby Velikonoce. S nimi souvisí i takzvaná Popeleční středa, která letos připadla už na 14. února. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní doba půstu. Měli bychom pečovat o ducha, ne pouze o tělo. V tento den dělá kněz věřícím na čele křížek z popela z kočiček posvěcených o předešlé Květné neděli. Na důkaz pomíjivosti lidského života. K tomuto dni se váže také několik pranostik, například se traduje, že jaké je počasí na Popeleční středu, takové bude po celý rok. V tento den se také nesmělo drát peří.

Hned první postní neděle po Popeleční středě se nazývá Černá, a to podle oděvu, do kterého se lidé v tento den odívali. Tato neděle letos připadla na 18. února.

Další postní nedělí (25. února) je Pražná. V tento den se pražilo obilí, ze kterého se dělal pokrm pražmo.

Na 4. března připadla Kýchavná neděle. V tento den si lidé přáli zdraví. Věřili, že kýcháním by mohla začít morová epidemie.

V pořadí čtvrtá postní neděle (11. března) se nazývá Družební. V tento den chodil ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.

Na Smrtnou neděli (18. března) se vynáší Smrtka neboli Moréna. Házení slaměné figuríny oděné do starých hadrů do potoka či řeky se dochovalo do dnešní doby (zejména na vesnicích). Jedná se o dávný pohanský zvyk, který symbolizuje ukončení zimy a vítání jara.

Poslední postní nedělí je Květná neděle (25. března). V tento den se slavila památka vjezdu Krista do Jeruzaléma. Světí se kočičky, které se pak mohou jíst, abychom byli celý rok zdraví. Na Květnou neděli by se nemělo nic péct, aby se nezapekl květ na stromech (neurodilo by se ovoce). Dříve se také dodržovalo, že v tento den by se lidé měli oblékat do něčeho nového. A v neposlední řadě se rovněž uklízelo v bytech či domech - započal se tak velikonoční úklid.

Po Květné neděli následuje Pašijový týden: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa (Jidáš se škaredil na Ježíše), Zelený čtvrtek (Ježíš se modlil na zelené louce, v tento den odlétají zvony do Říma. Na zelený čtvrtek by lidé měli sníst něco zeleného a v tento den se také pečou jidáše - pokrm ze sladkého těsta svým tvarem připomínající provaz, na kterém se Jidáš po zradě Ježíše oběsil.). Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován. V tento den by se nemělo prát prádlo a nesmí se hýbat se zemí. Podle pověstí se na Velký pátek otevírají hory, aby vydaly své poklady. Bílá sobota se nejprve nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu. Bývalo zvykem světit ohně před vraty kostelů, každý si pak mohl odnést posvěcené přinesené polínko nebo žhavé uhlíky. Na oslavu vzkříšení Ježíše Krista se pak večer vrací zvony z Říma. V neděli na Boží hod velikonoční se slavilo Ježíšovo zmrtvýchvstání. Končí postní období, v kostele se světí velikonoční pokrmy - beránek, mazance, vajíčka, víno... Posledním dnem Velikonoc je pondělí, u nás od nepaměti spojené s pomlázkou, koledováním a říkankami koledníků. Na vesnicích se tradice dodnes udržuje ve větší míře. Vyšlehání vrbovými proutky zajišťuje dívkám a ženám mládí a zdraví.

Ilustrační foto Foto: Archiv redakce

Mezi pranostiky, které paří k březnu, zmiňme ty nejdůležitější:
Na svatého Řehoře čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře každý sedlák lenoch, který neoře.
Je-li v březnu dešťů mnoho, neúroda je pak z toho.
Březen - za kamna vlezem.

K 1. dubnu neodmyslitelně patří Apríl. Ač tento zvyk spojený s žerty a nachytávkami není původem český, zmínky o aprílových žertech jsou známy již z konce 17. století. Patrně pramenily z dobré nálady, kterou přinášelo jaro.

30. dubna patří odedávna pálení čarodějnic. Filipojakubská noc je zasvěcena pálení ohňů, které mají podle pověstí vyhnat z okolí čarodějnice. Někde se na hranici pálí přímo čarodějnice - ze slámy vyrobené loutky. Původně pohanský zvyk doprovázený ohňovými rituály dnes vystřídalo setkávání u hořící vatry.

Pranostiky na duben:
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
V dubnu svrchu hřeje, odspodu mrazí.
Ukáže duben, jaký bude pecen.
Duben hojný vodou - říjen vínem.

Ilustrační foto Foto: Archiv redakce

První máj, lásky čas. V předvečer 1. května se vydávají mladí muži do lesa, aby uřízli mladou břízku, tu pak ozdobili barevnými stužkami a umístili ji před dům, kde žije jejich milá. Ač je tato tradice dodržována především na vesnicích, i do měst se v posledních letech vrací májové slavnosti. V tento den by měla být políbena dívka pod rozkvetlou třešní, aby neuschla.

11. května se slaví den matek. V tento den bychom měli vzdát hold všem maminkám. Ač se jedná o svátek převzatý, i u nás se ujal.

Padesátý den od Velikonoc (20. května) se slaví letnice. Jsou svátkem seslání Ducha svatého a naplněním Velikonoc. V období letnic se konaly a mnohde ještě konají jízdy králů. Dívky a ženy zase otevíraly studánky.

Pranostiky na květen:
Ledoví muži spalují mrazem ovoce.
Svatba v máji volá na máry.
O svatém Duše choď ještě v kožiše. 
Jestliže v máji mnoho hřímá, úrodný rok na to bývá.

Užívejte si krásné jaro! :)