prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC, dr. h.c.

*21. 10. 1946, Přerov

Profesor na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Je nejcitovanějším českým vědcem. Zásadním počinem je objev nepravé vodíkové vazby, kterým přepsal učebnice chemie.

Je absolventem Gymnázia Hejčín. V roce 1969 promoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT na Univerzitě Karlově. Po absolvování vědecké aspirantury na Ústavu fyzikální chemie ČSAV musel z politických důvodů akademii opustit a přes deset let strávil na Institutu hygieny a epidemiologie v Praze. Do ČSAV se vrátil v roce 1986.

Jeho hlavní vědecká činnost se zaměřuje na výpočetní a teoretickou chemii. V současné době je jeho působištěm Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Taktéž je profesorem na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci, působí v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V roce 2000 se stal vedoucím Centra komplexních molekulových systémů a biomolekul a v roce 2005 vedoucím Centra biomolekul a komplexních molekulových systémů.

Je autorem více než pěti set publikací a tří knih (další dvě v angličtině a jedna v ruštině), dále se jako editor podílel na sestavení tří tematických svazků Chemical Reviews (1988, 1994, 2000) věnovaných nekovalentním interakcím. Přispívá do časopisu Vesmír.

V roce 2008 se stal laureátem hlavní ceny Česká hlava. Je členem Učené společnosti ČR a britské Královské společnosti chemické a redakčních rad 5 evropských a českých chemických časopisů. Kromě dalších ocenění získal Stříbrnou medaili předsedy Senátu (2012), Cenu města Olomouce (2015), Heyrovského medaili (2016) a Schrödinger Medal (2017). V roce 2022 získal cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oblasti chemie.

Je ženatý, má syna, dceru a čtyři vnuky. Ve volném čase rybaří, chytá pstruhy a tráví čas s rodinou. Bydlí v Praze.