Jak David Martinek i Jakub Krištof často zdůrazňují, Lorika rostla a roste se svými zákazníky. A ti se na ni začali obracet s dalšími požadavky. “Takhle jsme se dostali k židlím německé firmy Werksitz. Nenajdete lepší pracovní židle do průmyslu. My jsme jejich dodavatelem od roku 2001. A jestli chcete demonstrovat kvalitu: všechny, které jsme dodali, dosud slouží. Někteří zákazníci mají dokonce tyto židle ještě starší, přes třicet let. Na té židli se nemá co pokazit, je to skládačka, takže když se něco opotřebuje, prostě se to vymění. A my k nim pochopitelně dodáváme i servis,” upozorňuje David Martinek a vzpomíná i na další příklad. “Když začínala Toyota v Kolíně, vezli jsme tam dva kamiony speciálních protiúnavových rohoží. Ty se používají u montážních linek, kde pracovníci díky nim nestojí na betonu. Zase, můžete si to objednat někde v eshopu a přijde vám obrovský balík. Ale my naše produkty umíme i nainstalovat, vyhovíme požadavkům na míru. Proto máme dlouholeté stálé zákazníky,” vysvětluje Martinek.

Další zlom ve firmě nastal v roce 2006. “Do té doby jsme měli produkty od evropských dodavatelů, otce ale napadlo, nechat si vyrábět v Asii vlastní produkty. To byl velký krok, vznikla naše vlastní řada, utěrky Terso jsou dnes v Česku jednička na trhu. Ale zase, přesvědčit zákazníky, aby jim dali přednost, chvíli trvalo,” usmívá se Krištof a dodává, že firma začínala na půlce malého kontejneru ročně, dnes bere minimálně jeden velký měsíčně. I tady ho kolega Martinek doplní: “Víte, ještě před pár lety se takový byznys dal udělat od počítače. Najdete si produkt, necháte si poslat vzorky, zadáte výrobu a jedete… Jenomže pak vám najednou přijde kontejner s něčím úplně jiným a vy zjistíte, že člověk, se kterým jste všechno řešil, jen přeprodává cizí zboží a není schopen zaručit, že vždy dostanete totéž a v konstantní kvalitě. Takhle podnikali nebo i podnikají mnozí, ale my jsme se rozhodli pro jinou cestu. Dnes dodáváme do automobilek, pro farmaceutický a potravinářský průmysl, nemůžeme si dovolit jim dodat něco nekvalitního. Proto jdeme vždy přímo za výrobcem. Musíme vidět výrobu, na místě zjistíme, zda probíhá i podle západních etických norem… To je pro nás hodně důležité. Skoro každé dva roky pak do Asie jezdíme a děláme audity,” popisuje David Martinek.

Dalším produktem, s nímž se Lorice otevřel celosvětový trh, byly pracovní rukavice. “Tady se nám podařilo získat prestižního zákazníka, firmu Continental. Jsme výhradním dodavatelem rukavic do jejich závodů nejen v Evropě, ale také v Texasu nebo třeba Brazílii. Zákazníků je samozřejmě mnohem více, mou srdcovkou je ale Pilsner Urquell,” usmívá se Martinek.

Špičkou ve středoevropském regionu je firma Lorika CZ i v dodávce papírových ručníků v roli. “Ručníky Kimberly-Clark dodáváme i včetně zásobníků a montáže. Nezdá se to, ale je to přesně ta věc, která firmě uspoří hromadu peněz. Pokud se bavíme o tom, že společnost má stovky zaměstnanců, tak citelně poznáte rozdíl, jestli používáte klasické skládané papírové ručníky, kterých ze zásobníku vytáhnete několik najednou, nebo roli, která dávkuje útržky,” vysvětluje Jakub Krištof. Ručníky v roli se tak postupně staly nejprodávanějším produktem.

Mezi průkopníky Lorika CZ patří i v oblasti clean room provozů. “To je opět otázka posledních několika let, kdy se zvýšila výroba elektroniky a tím pádem vzrostla poptávka po extrémně čistých provozech. Výroba čipů, nebo třeba optiky, se bez nich neobejde. A firem, které se na tento obor specializují, máme v regionu čím dál více. Dodáváme jim pracovní obleky, rukavice, speciální certifikované utěrky a další věci. Pro nás to byla velká výzva, musíte splnit řadu kritérií a už jen doprava je mnohem složitější. Ale šli jsme do toho a dneska rozhodně nelitujeme,” míní Martinek.

Obrovské změny ve firmě přinesly roky 2014 a 2015. Jak vzpomíná Jakub Krištof, byl to čas nových výzev a začátků. Právě tehdy se on sám do firmy zapojil: “Otec mě sice vedl k tomu, že firmu převezmu, ale mě se do toho nechtělo, rozjel jsem si vlastní podnikání v oblasti gastronomie a až postupem času se moje cesty začaly s Lorikou stále těsněji prolínat. Právě v tom roce jsme se s otcem rozhodli, že vyplatíme ostatní společníky a staneme se čistě rodinnou firmou.” Krištof mladší začal firmu optimalizovat a jak neopomene zdůraznit, tento proces vlastně nikdy neskončí. “Zredukoval se počet lidí, z padesáti je nás tu polovina. Přesto se tržby významně zvýšily, takže ten proces asi funguje,” podotýká. S Davidem Martinkem se zná od dětství, když se na něj proto v roce 2015 obrátil, nabídl mu místo v obchodním týmu. Z něj se pak o čtyři roky později posunul až na pozici obchodního ředitele. “Od samého začátku tomu věřím, viděl jsem v tom potenciál. Víte, personální hygiena se nedá ničím nahradit. To budou lidé potřebovat stále,” říká Martinek. 

K úplné generační výměně pak došlo během pandemie. Zakladatel Miroslav Krištof onemocněl covidem a vedení firmy tak zůstalo zcela na Krištofovi mladším a Martinkovi. “Byla to taková poslední kapka, otec už chtěl odejít do důchodu delší dobu a tou nemocí se to prostě rozhodlo,” vysvětluje Jakub Krištof. 

---

Lidé byli schopni přijet s igelitkou plnou peněz, za roušky jste si mohli říct prakticky cokoliv. Ale my jsme tomu nutkání odolali a podrželi jsme naše zákazníky. Navíc jsme spoustu materiálu věnovali nemocnicím...

Covidové časy sice pro firmu znamenaly rozmach, přestože však pandemie oboru podnikání částečně nahrávala, s některými jejími následky se musí potýkat jako každý jiný. “Jasně, na začátku jsme byli prakticky jediní v regionu, kdo měl zásobu roušek. Byla to šílená doba, takové malé devadesátky. Lidé byli schopni přijet s igelitkou plnou peněz, za roušky jste si mohli říct prakticky cokoliv. Ale my jsme tomu nutkání odolali a podrželi jsme naše zákazníky. Navíc jsme spoustu materiálu věnovali nemocnicím. Věřím, že se nám to už vrací, protože teď těžká doba udeřila na nás a oni nás drží,” míní David Martinek. 

Současná situace totiž není vůbec jednoduchá, papírenský průmysl zažívá nejhorší časy od druhé světové války. Je totiž energeticky velmi náročný a právě rostoucí cena energií zvyšuje i koncovou cenu. “Do toho neuvěřitelně stouply náklady na lodní dopravu. Cena přepravy jednoho kontejneru během týdnů vyšplhala z tří tisíc na osmnáct tisíc dolarů! To je šílené a samozřejmě se to musí promítnout do ceny výrobku,” krčí rameny Jakub Krištof a dodává, že i když firma stále roste, poslední dva roky v podstatě neustále musí hasit požáry. “Snad už bude teď lépe,” doufají shodně Martinek s Krištofem.

Lorika CZ je ale velice činná i v oblasti společenské odpovědnosti. “Otec se velmi angažoval a stále angažuje v podpoře dětského domova v Nepálu, který dlouhodobě pomáháme financovat. Možná vás napadne, proč podporujeme takové zařízení na druhé straně světa, když bychom mohli ty peníze dát dětem u nás. Nechci nijak zlehčovat jejich situaci, ale tady máme relativně dobře fungující sociální systém, který se o potřebné dokáže postarat. Když přijde o rodiče dítě v Nepálu, je to konečná. Nechcete si ani představit, co se s ním stane.
Začínáme tam teď realizovat projekt farmy, kam se domov přesune a následně tam najdou i práci děti, které dospějí. Až se to trochu rozjede, rádi bychom odtamtud vozili do Evropy třeba čaj nebo nějaké další produkty a výtěžek tam celý vrátili. Uvidíme,” popisuje největší charitativní projekt Loriky Jakub Krištof.
Firma ale nezapomíná ani na region, kde je doma. Je členem Okresní hospodářské komory, kde je velmi aktivní. “Podporujeme hospic na Svatém Kopečku, nadaci Křižovatka, projekt Zdravotní klaun, olomouckou nemocnici zásobujeme monitory dechu pro novorozence… Je toho hodně. Vážíme si, že se nám daří a chceme to společnosti vracet,” míní Jakub Krištof a na závěr osvětluje i neobvyklé jméno společnosti. “Lorika znamená štít, v antice to byla část zbroje římských vojáků. Proto i my máme štít ve znaku. Interpretujeme to i tak, že naše výrobky jsou takovým štítem,” uzavírá Jakub Krištof.