Projekční práce – tedy projekt pro stavební povolení a prováděcí dokumentace, která bude sloužit pro výběr dodavatele stavby – budou trvat přibližně dva roky. „Uvažujeme, že stavba bude vytištěná 3D tiskem z vysokopevnostního betonu UHPC, což by nám umožnilo obejít se bez bednění. Tuto technologii jsme si ověřovali během uplynulých dvou let a ohledně pevnosti a dalších vlastností nám umožní vytvarovat objekt podle našich ideálních představ,“ říká autor architektonického návrhu Jan Šépka, jehož firma Šépka architekti vyšla vítězně z otevřeného výběrového řízení na projekční práce. „Ke stavbě bych ještě rád dodal, že celý objekt by měl být nízkoenergetický, ale pokusíme se jej dokonce navrhnout v pasivním standardu, čímž bychom do budoucna výrazně minimalizovali náklady na jeho provoz,“ dodává Jan Šépka. Prostřední z trojice budov plánuje architekt jako průchozí, čímž se objekt otevře široké veřejnosti. "Bude to jakási pasáž, ve které budou třeba kavárny a bude ji možno použít jako spojnici mezi ulicemi Denisova a Koželušská," slíbil Šépka.

S nápadem na vybudování Středoevropského fóra jako instituce přišel někdejší dlouholetý ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal (otec dnešního ředitele Ondřeje) v roce 2007. Už o rok později slavnostně podepsali ministři kultury zemí V4 zakládací listinu, zanedlouho vzniklo stejnojmenné vědecko-výzkumné pracoviště v Muzeu umění Olomouc. 

Po zveřejnění prvních vizualizací plánované podoby budov SEFO se v roce 2009 veřejnost rozdělila na dva tábory: jedni vítají moderní architekturu, druhým vadí betonové monolity uprostřed historické zástavby. Diskuze se v různých obměnách vedou dodnes. Stavba původně měla být hotová už před více než deseti lety, bránil jí ale nedostatek finančních prostředků a hlavně zdlouhavý výkup potřebných pozemků, z nichž některé se podařilo získat až v nedávné době. V roce 2019 česká vláda zařadila SEFO do programu Péče o národní kulturní dědictví a vyčlenila na jeho stavbu téměř 600 milionů korun.