Bývalý protiatomový bunkr nechává návštěvníky nahlédnout do nedávné minulosti a přibližuje jim dramatické osudy pěti pamětníků války a komunismu z Olomouckého kraje. "V rámci výstavy jsme chtěli představit příběhy z regionu s důrazem na průřez několika epochami 20. století. Obzvláště pro mladé lidi je důležité, aby o moderních dějinách věděli co nejvíce. Máme zde příběh Jiřího Fišera, který byl jako dítě spolu se svým bratrem zařazen do skupiny vězňů, na kterých dělal v Osvětimi zvrhlé pokusy doktor Josef Mengele. Dále příběhy politických vězňů Marie Susedkové a Antonína Huvara; Eriky Bednářové, dcery protinacistické bojovnice, která byla po válce poslána do internačního tábora pro Němce, a také příběh signatáře Charty 77 Tomáše Hradílka," vyjmenovává Petr Zavadil, ředitel pobočky Paměť národa Střední Morava.

Do osudu každého z pamětníků mohou návštěvníci nahlédnout v malých soukromých místnostech, kde je jim k dispozici celá složka obsahující základní informace, dobové fotografie, novinové výstřižky, korespondenci i úřední zápisy. Zároveň se při procházení dokumentů mohou lidé zaposlouchat do hlasu pamětníků, kteří v místnostech popisují svůj příběh. "Jelikož je v těch pěti místnostech poměrně mnoho textu, tak jsme chtěli v rámci expozice udělat i něco, co bude mluvit samo za sebe. Vybrali jsme tedy dvacet fotografií z let 1939 až 1989, které v jedné z místností promítáme. Dále pak v centrální části mají návštěvníci možnost v ucelených sekvencích zhlédnout průřez toho nejzajímavějšího z celé sbírky Paměti národa. Tato sekvence běžela už v roce 2018 v Praze při výročí okupace, ale jelikož je to opravdu to nejzajímavější a nejpoutavější, co bylo v Paměti národa zaznamenáno, tak jsme se o to chtěli podělit i zde," říká autor expozice Zdeněk Durdil. 

Pro veřejnost bude expozice v Bezručových sadech přístupná vždy ve středu, v pátek a v sobotu od 14 do 18 hodin. Školní skupiny sem mohou zavítat po předchozí rezervaci, čekat je bude i navazující vzdělávací program. Vstupenky jsou k dispozici na stránce institut.pametnaroda.cz, nebo přímo na místě.

Výstava Odkryté příběhy 20. století bude k vidění do 30. června, přes léto se provoz Institutu neplánuje. "Do budoucna bychom chtěli vybudovat větší Institut Paměti národa a využít i druhé patro krytu, ale nejprve budou potřeba nějaké drobné stavební úpravy a především musíme zprovoznit vzduchotechniku. Nicméně v prvním patře bychom rádi vybudovali prostor pro mladé umělce, kteří se zabývají audiovizí a vizuálním uměním obecně," nastiňuje plány Petr Zavadil.

"V Paměti národa jsou tisíce velmi zásadních výpovědí a zajímavých osudů. My bychom byli rádi, kdyby se toho materiálu chopili kreativní autoři a zkusili jej prezentovat po svém, pomocí nějaké zajímavé multimediální instalace," dodává k budoucím plánům Zdeněk Durdil.