Výstava představí například nejstarší tištěnou kuchařku ve fondu knihovny, De honesta voluptate z roku 1503, od italského humanisty Bartholomea Sacchiho, zvaného Platina, jehož humanistický traktát o správném stravování je obecně považován za nejstarší tištěnou kuchařku vůbec. Střípky z kuchyně starověkého Říma zase odhalí kompilace De re culinaria (Basilej, 1541) připisovaná známému gurmánovi Apiciovi, jehož recepty inspirovaly až dlouho do novověku. První německou ilustrovanou kuchařku sepsal „Starkoch“ Marx Rumpolt v roce 1581 a dřevořezy ji obohatil významný knižní ilustrátor Jost Ammann.

Nejstarší českou tištěnou kuchařkou ve fondu vědecké knihovny je příručka Kuchařství alchymisty Bavora Rodovského z Hustiřan z roku 1591. Jednou z prvních tištěných kuchařek obsahujících doprovodné ilustrace textu byla také italská renesanční práce Bartolomea Scappiho, kuchaře papežů a kardinálů, jejíž třetí vydání pod názvem Opera z roku 1598 taktéž uchovává fond olomoucké knihovny.
Vysokou francouzskou kuchyni ukáže práce Le Cuisinier françois jejího průkopníka, La Varrena, která se zařadila během 17. a 18. století k základním příručkám velkých aristokratických kuchyní. Stejně jako anglická publikace P. Lamba Royal Cookery z roku 1731.

Domácí moravskou kuchyni zastupuje kupříkladu jazykově česká kulinářská příručka Co hrdlo ráčí z roku 1831. Nebude chybět nejslavnější Domácí kuchařka nezapomenutelné Magdaleny Dobromily Rettigové, jejíž práce jsou vydávány dodnes. Přiblíženy budou i další recepty, osobnosti a kulinářská produkce českých i rakouských zemí druhé poloviny devatenáctého století i prvních let století dvacátého. Navazovat pak budou i významné a v mnoha ohledech přelomové práce z první republiky.

Součástí výstavy budou také originály dobových publikací, včetně jedné z nejmenších kuchařek na světě, Vídeňské kuchařky z roku 1906 o rozměrech 24 x 22 mm.

Chybět nebude ani podrobný katalog k výstavě, který kromě obecných informací přinese zejména rozšířené popisy na panelech představených a ve vitrínách vystavených exponátů, nebo kapitolu klasických i netradičních, ale zejména srozumitelných a proveditelných receptů z dávné i docela blízké minulosti.

Zájemci budou mít i možnost využít komentovaných prohlídek na Dny evropského dědictví v sobotu 7. září a také v sobotu 5. října během akce Slavnosti umění kuchařského, v rámci které proběhne také beseda s šéfem Long Story Short Petrem Henešem spojená s degustací.

Součástí výstavního projektu bude i popularizační přednáška Mgr. Vladimíra Kováře, vedoucího Muzea olomouckých tvarůžků v Lošticích o historii hanáckého fenoménu tvarůžek a tvarůžkářství, která proběhne 24. 9.září v Červeném kostele, nebo 10. října přednáška renomované historičky Ireny Korbelářové, jež bude věnována fenoménu rukopisných receptářů a jejich vztahu ke kuchyni českých zemí.

Výstava bude slavnostně zahájena 4. září a potrvá v Červeném kostele až do 9. listopadu.