Šantovka Tower přiláká schopné lidi

Zatímco první případ je ryze projekt veřejného zájmu a otázkou veřejných rozpočtu, Šantovka Tower je plánem soukromého investora. Opět je dobré podívat se nejprve malinko do historie. Již v roce 2001 proběhla Urbanistická soutěž Centrum Jih v Olomouci. Je snáze dohledatelné, že již v té době byly v oceněných návrzích varianty s výškovou budovou či „věží“. Investor, který vlastní příslušnou část lokality, počítá již od roku 2008 na základě urbanistické studie K4 s výstavbou výškové budovy. Tu na základě existujícího tlaku nakonec ještě odsunul o více než 200 metrů dále od historického centra.
Ano, Olomouc má úžasné historické centrum, o to je však pečováno a již dnes máme relativně nedaleko např. BEA Centrum Olomouc. Má někdo pocit, že by narušila centrum? Že by k nám kvůli tomu jezdilo méně turistů, protože centrum ztratilo svou cenu a genius loci?
Zpět ale k lokalitě Šantovka. Nákupní Galerii Šantovka navštíví ročně více než 8 milionů lidí. Jen pro srovnání, nejnavštěvovanější turistický cíl v kraji, olomouckou ZOO, za rok asi 400 tisíc osob. Může se nám to líbit, nelíbit, tohle je však realita. Již jen úspěšnost Galerie Šantovka může podporovat důvěru v investora, že ví, co dělá. Nebo má někdo pocit, že by investor chtěl utratit své peníze v projektu, který by nebyl dobrý, neměl by smysl? Že by šel sám proti sobě? Já si to představit příliš nedovedu. Šantovka Tower počítá zejména s byty. Jsem přesvědčen, že exkluzivní bydlení, navázáno na další infrastrukturu, přispěje k přilákání schopných a chytrých lidí do regionu. Kdyby se v horním patře zpřístupnila vyhlídka, byl by to milý bonus. Nejde zapomenout také na pozitivní funkci záchytného parkoviště pro centrum a dalších synergií je celá řada.
V Olomouci často převládá názor, jak jsou ti investoři, developeři, podnikatelé zlí. Ale už nikdo nevidí, že bez lidí, kteří jdou s vlastní kůží na trh, zaměstnávají lidi, mají podnikatelské záměry, vize, podstupují obrovská podnikatelská rizika, by bylo město samo o sobě ztracené. Asi není reálné, aby ráz města určoval jen magistrát či veřejné instituce. Kritizuje se jednoduše, ale ruku na srdce, kdo z nás může „něco velkého postavit“? Podnikatelé nejsou démoni, ani zločinci. Bez nich by se naše společnost nikam neposouvala. Neměli bychom jim spíše pomáhat, než házet klacky pod nohy?
Sám jsem studoval semestr v nizozemském Haagu. Ve městě s nejpamátnějším historickým centrem v zemi, kde sídlí obě komory parlamentu i vláda a třeba také proslulá galerie Mauritshuis. Hned pár metrů zatím naleznete některá ministerstva, včetně budovy sídla ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a sportu s výškou 142 metrů a hned vedle další zejména administrativní budovy o výšce 80–100 metrů. Je záměrem dělat z měst skanzeny, nebo historii umně skloubit s novými prvky?
Na závěr si vypůjčím jednu historickou citaci. Kdo pozná, o jaké budově se mluví? „Megalomanská stavba v architektonickém stylu, který se do Olomouce absolutně nehodí, zastíní kostel sv Michala.“ No? Ano, jde o vilu Primavesi.
Přeji Olomouci zejména odvahu. Abychom se nebáli nekonvenčních řešení. Buďme chytrý region, buďme první v prosazování a realizaci neotřelých nápadů, dejme šanci chytrým lidem. Odměnou nám bude rozvoj, zastavení odlivu mladých a talentovaných lidí a současně přilákání schopných odborníků, třeba i ze zahraničí.

Autor je ředitelem Okresní hospodářské komory Olomouc.