UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!
Ředitel Pevnosti poznání Dostálek: Vybudovali jsme respektovanou značku
ROZHOVOR
4.5.2023
Jan Procházka
Už osm let je ředitelem Pevnosti poznání, za tu dobu toto neobyčejné science centrum vykvetlo a vybudovalo si jméno i daleko za hranicemi regionu. Matěj Dostálek byl v těchto dnech znovu potvrzen do funkce a prozradil, že má velké plány. V rozhovoru se rozpovídal o tom, jak se daří stále zvyšovat návštěvnost, jak se buduje značka i jak vznikají nové expozice. A nastínil, že už brzy se možná celý areál více otevře okolí...
Jak si vede Pevnost Poznání ve svém devátém roce?
Myslím, že skvěle! Podařilo se nám udělat velký kus práce jak v popularizačních aktivitách, tak v těch hospodářských, ale hlavně se odvedlo hodně práce na budování značky Pevnosti poznání a potažmo přírodovědecké fakulty a celé univerzity. To jsou tři roviny, kde se nám vede opravdu dobře.
Značka je skvělá a já od lidí slyším, jak jsme dobří, a to mě samozřejmě těší. (smích) Feedback je hodně důležitý. A samozřejmě neusnout na vavřínech.
Když vzpomeneš na začátky, kam jste se posunuli?
V roce 2015 a vlastně ještě o rok dřív, kdy jsme pevnost začali připravovat, jsme se hodně koncentrovali na to, aby se nám vůbec nějak podařilo otevřít. Projekt měl docela problémy, třeba zkrachovala stavební společnost, která prováděla rekonstrukci. Otevřít se nám podařilo na poslední chvíli. Myslím, že lidé zpočátku moc nevěděli, co od nás čekat. Samozřejmě, byla tu obnova celé Korunní pevnůstky, otevřelo se nové unikátní místo. I rekonstrukce naší budovy, velkého dělostřeleckého skladu, byla v mnoha ohledech unikátní. Takže v prvních letech sem lidi chodili hlavně ze zvědavosti.
Zajímal je hlavně ten barák…
Přesně tak. Ale během návštěvy objevovali, jaké tu jsou báječné možnosti. Jejich zájem nás potom nakopl, abychom byli neustále kreativní a přicházeli s novými nápady. To je základní motor pevnosti.
Hlavně jsme to dostali mezi akademickou veřejnost, která si prostor vzala za svůj a dnes tady mohou realizovat svoje nápady a projekty. Studenti jsou dodneška páteří naší činnosti.
Na co jste nejvíc pyšní?
Asi nejvíc právě na to propojení s akademickou a studentskou sférou. Že nejsme zábavní park pro děti a školy, ale je to navázáno na chod univerzity. Máme dvacet stálých zaměstnanců, ale sto dvacet studentů tu má brigády. To je skvělé! Dřív chodili na brigády do kaváren nebo skladů a dnes mají možnost pracovat v něčem, co souvisí s jejich oborem a zapojit se do popularizace vědy. Vznikla taková komunita, v níž se podařilo integrovat studentský, pracovní a společenský život studentů. Pro univerzitu je obrovský benefit, že nějaké takové zařízení má. Na to jsem nejvíc pyšný. Když si otevřete recenze na Google, jsou nadšené a nejvíc kvitují právě studenty a zaměstnance.
Na vzdělání a chytré zábavě lidi tolik nešetří, jako třeba na kultuře...
Před zhruba patnácti lety, když jsem já začínal v novinách, fakulta hodně řešila, že je o studium přírodních věd malý zájem a už tehdy začala působit na školáky, aby v nich ten zájem vzbudila, učila se vlastně pracovat s popularizací vědy. Od té doby se hodně změnilo, stojí tu nová moderní fakulta, vyrostly ústavy a je tu samozřejmě Pevnost poznání. Dá se říct, že se ten špatný trend podařilo otočit? A že na tom máte i svůj podíl?
No, když sleduji statistiky, tak letos měla univerzita největší počet přihlášek! Pevnost jsme otevřeli v roce 2015, ale už předtím běžela dětská univerzita a řada popularizačních aktivit, které zmiňuješ… Je to dlouholetá činnost. Postupně buduješ vztah k přírodním vědám a výsledek vidíš až po nějakém čase. Což už asi nastává. Konkrétně my to třeba po devíti letech vidíme na návštěvnosti, která neustále stoupá. Nevidíš přímou linku, ale vidíš signály. Přihlášky, návštěvy, recenze… Z toho se dá usuzovat, že pro univerzitu to dělá dost.
Když jsme u té návštěvnosti, loni jste dosáhli vyšší, než byla před covidem.
Je to souhrn více faktorů. Budování značky jsem už zmiňoval. Snažíme se ale být co nejpřístupnější i výší vstupného. Spíš vymýšlíme další aktivity, které zpoplatníme nad rámec základního vstupného a návštěvníci se mohou rozhodnout, zda to chtějí nebo ne. Osvědčuje se nám to. Máme třeba i poměrně nízké rodinné vstupné, abychom byli co nejdostupnější.
To je zvláštní. Třeba divadla a kultura vůbec se snaží aspoň přiblížit předcovidovým číslům. Čím to, že vám se zvyšují?
Já myslím, že na vzdělání a chytré zábavě lidi tolik nešetří, jako třeba na kultuře. Je mi to svým způsobem líto, ale musím za to být i rád.
"Jsme docela unikátní science centrum - asi i v evropském měřítku - protože si od začátku všechny exponáty designujeme a vyrábíme sami," říká Matěj Dostálek. Jedním z velmi populárních exponátů je obří model lidského mozku.
Foto: Jan Procházka
Díval jsem se, že se vám daří docela i finančně. Přes čtyřicet procent si na sebe vyděláte, velkou část rozpočtu tvoří různé granty…
Ano, to se nám daří vlastně od samého začátku. V posledních letech jsme získali i projektové prostředky, třeba na vzdělávání studentů, kteří tu pracují jako lektoři a animátoři. Mohli díky nim vymýšlet a vyrábět nové exponáty, dělali k nim metodiky a díky tomu se nám daří nepatrně snižovat podíl, co do nás musí investovat univerzita.
Snažíme se neustále i vymýšlet nové komerční aktivity, hodně děláme science show na různých dnech otevřených dveří nebo i v nákupních centrech. I v téhle oblasti hodně děláme pro renomé značky.
Co nového chystáte? Všiml jsem si, že v plánech máte dokonce i bistro…
Ano, to je můj velký rest. Chtěli jsme ho budovat už v roce 2020, ale přišel covid a všechny investice se zastavily. A po covidu je všechno dražší, pětkrát jsme ten projekt soutěžili a neuspěli. Letos se to ale snad už podaří. Je to pro nás docela důležité, protože kromě možnosti občerstvení pro návštěvníky a koneckonců i pro zaměstnance, tu vznikne zázemí pro catering. V našich společenských prostorách se koná řada akcí, pronajímáme je a máme z toho slušný příjem, tímto zase trochu posuneme laťku.
Co si představit pod pojmem bistro? Dnes se za tím může skrývat i hodně vysoká gastronomie…
Tak to vůbec, chceme tu udělat ve vlastní režii občerstvení, kde budeme mít dobrou kávu, nějaké sendviče a něco sladkého. Žádná teplá kuchyně zatím není v plánu. Osvědčilo se nám projekty škálovat. Začít s málem a rozvíjet to podle zájmu.
Ve všech oborech jde vývoj hodně dopředu, jak se změnil přístup k výstavám? Nechystáte se třeba zapojit umělou inteligenci?
Jsme docela unikátní science centrum - asi i v evropském měřítku - protože si od začátku všechny exponáty designujeme a vyrábíme sami. Je běžnou praxí, že si podobné instituce nechají udělat expozice na zakázku. A pak přijde doba, kdy zastarají a většinou se musí kompletně vyměnit za jiné, na což je potřeba hodně peněz a tak se čeká na další projekt, ze kterého by se to mohlo zaplatit.
My jsme šli jinou cestou, expozice zlepšujeme, zdokonalujeme, zase se dostávám k tomu škálování… Obrovskou výhodou je, že máme dílny, kde to všechno můžeme vyrábět. Průběžně tak děláme úpravy, nové dílčí exponáty, které zasazujeme do toho, co už máme… Taková evoluce. Daří se nám to.
Největší téma, které zastřešuje celou Pevnost poznání, je udržitelný rozvoj v kontextu technologického pokroku. To je věc, která nás zajímá nejvíc. Trendy ale sledujeme a dáváme jim prostor, což si můžeme dovolit právě díky vlastní výrobě. Tak jsme například vyrobili robota, do kterého jsme integrovali ChatGPT, můžete si s ním popovídat. Chystáme i nějaké větší prezentace ve spolupráci s katedrou informatiky. Když chytíme trend, snažíme se ho integrovat buď právě dílčím exponátem, nebo nějakou dočasnou aktivitou, třeba interaktivní hrou.
Ty celých těch devět let často mluvíš i o lepším propojení areálu celé pevnůstky s jejím okolím. Proč se to pořád nedaří?
Protože nejsou peníze. (smích)
To bych nečekal.
Je to takhle prosté. Univerzitě patří jen naše budova, areál je Muzea olomoucké pevnosti, sousedíme s botanickou zahradou a rozáriem, což je Flora a tyhle dvě instituce se musí domluvit; já se snažím pro to dělat maximum, iniciovat, propojovat, běhat, ale není to primárně na mně. Vůle by byla, ale zatím se na to nenašly prostředky. Ono se to nezdá, ale je to poměrně dost finančně náročné. Musí se vybudovat nová infrastruktura, chodníky, ploty, branky, v plánu je i zvelebení další části areálu…
Teď se ale snad blýská na lepší časy, jsou vypsané projektové výzvy, do kterých se Flora i Muzeum olomoucké pevnosti přihlásily a jsem přesvědčen, že už to vyjde a v horizontu jednoho až dvou let k tomu propojení dojde.
Za chvíli to bude deset let od otevření. Chystáte si dát nějaký narozeninový dárek?
Chtěli jsme velkolepě oslavit pět let, ale přišel covid. A když už je to tak dlouho, tak to můžu prozradit. Řešili jsme speciální koncert Tata bojs přímo pro pevnost, který by se propojil s projekcí… No prostě to mělo být fakt velké. Nepovedlo se to, ale pořád to mám v hlavě, něco takového by se mi líbilo. Zároveň to bude výročí šedesát let AFO - možná ve spojení s kolegy vymyslíme nějakou společnou oslavu. Ale jsou to ještě skoro dva roky, tak si nechám čas.
Zkus se zasnít, kde bys chtěl mít Pevnost poznání, až se bude blížit dvacáté výročí.
To už bych asi rád sledoval odjinud a koukal se, jak se krásně daří projektu, který jsem pomáhal uvést v život. (smích)
Chtěl bych, aby pevnost byla otevřená veřejnosti a byla oblíbená minimálně jako dnes, aby měla výsostné místo v rámci univerzity, protože jí skvěle slouží pro akademiky, studenty i pro značku UP. A taky aby se podařilo co nejlepší propojení s okolím a aby tenhle unikátní kus Olomouce vykvetl.
Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz
DNES
Dnešek: Kafka Band, burlesky i Ebeni
Sport20.11.2024
BK Olomoucko má posilu z NBA. Je jí rozehrávač Jacob Evans
Rozhovory20.11.2024
Olomoucká značka designového oblečení SIRA bude mít svou první prodejnu
Zprávy z regionu20.11.2024