Od prvního ledna má Dopravní podnik města Olomouce nového šéfa. Jaroslav Michalík podle svých slov přebírá společnost v dobré kondici, když se ale rozpovídá, vidí jasně místa, kde bude potřeba "přidat". Jak vnímá budoucnost tramvajové dopravy? Přejdou autobusy na vodíkový pohon? A kdy zmizí papírové jízdenky? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru. Dotkli jsme se i automobilového byznysu, kde pracoval předtím a věřte tomu, i létání.

Městské firmy prošly před nedávnem restrukturalizací, nemají už ředitele a podobné funkce, vedením společností i jednotlivých úseků jsou pověřeni členové představenstva. Správně se tedy funkce Jaroslava Michalíka jmenuje předseda, pověřený řízením společnosti. "Pane předsedo" se mu ale většinou neříká, v ředitelně prostě sedí ředitel. I já si dovolím toto oslovení zachovat.

Jak často jezdíte MHD, pane řediteli?
Přiznám se, že moc často ne. Bydlím mimo Olomouc, takže dojíždím autem. Ale inspekční jízdy tramvajemi i autobusy jsem už samozřejmě podnikl.

Členem představenstva dopravního podniku jste se stal loni v březnu, do té doby jste prakticky celý profesní život pracoval v automobilovém průmyslu. Co vás přimělo k opuštění soukromého sektoru a přechodu do městské firmy?
Na podzim roku 2019 jsem se dozvěděl o výběrovém řízení na post finančního ředitele, nebo, chcete-li, ekonomického náměstka dopravního podniku. Ještě předtím, než jsem se dostal do automobilového průmyslu, působil jsem poměrně dlouhou dobu v České spořitelně, k financím nemám tedy úplně daleko. Tím pádem jsem mohl svázat zkušenost z banky s tím, co jsem prožil v automobilovém průmyslu. Služby jsou hodně podobné z pohledu údržby, servisu, přípravy vozidel… Rozhodl jsem se to vyzkoušet a ono se to povedlo. Pochopitelně se ukázalo, že průnik autoprůmyslu a dopravního podniku není tak velký, jak jsem si myslel (smích). Ale ta desetiměsíční zkušenost mi zase pomohla, když jsem se přihlásil do výběrového řízení na předsedu představenstva.

Jak moc velká změna to pro vás byla? Mám na mysli přechod ze soukromého sektoru do velkého podniku?
Co se týká řízení lidí, v zásadě to velký rozdíl není. Jiné to ale samozřejmě je v oblasti rozhodování. Pokud působíte v soukromém sektoru, co si rozhodnete, to si uděláte, sám za sebe jdete do rizika úspěchu nebo neúspěchu. Kdežto tady je to podřízeno veřejným penězům, pravomoci jednotlivých členů představenstva jsou poměrně vysoké, nad vámi sedí ještě dozorčí rada a valná hromada. Nemůžete dělat, co si zrovna vymyslíte. Jak říkám, pracujeme s veřejnými penězi, kontrola je přísná a to je v pořádku.

V jakém stavu dopravní podnik přebíráte?
Já myslím, že je ve velmi dobrém stavu. Pracovní pozice máme v podstatě všechny obsazeny, jsme poměrně slušně finančně zabezpečeni, plníme veškeré podmínky smlouvy o závazku veřejné služby a to i z pohledu průměrného stáří vozového parku. Kde se nám ale nedaří, jsou ty oblasti, které nejsou vidět.

Co tím myslíte?
V lokálních místech tramvajových tratí je svršek a spodek tramvajové dráhy ne zcela v dobré kondici, stejně tak napájecí a zpětné trakční kabely… Tam máme dluh a potřebovali bychom přidat. Není to nebezpečné nebo v havarijním stavu, ale víme, že střední opravy a případné rekonstrukce úseků tratí jsou před námi.. Bohužel, teď s tím nic moc dělat nemůžeme, přestože bychom na to měli lidi i prostředky. V současné době totiž probíhá celá řada rekonstrukcí a kdybychom zavřeli další křižovatky, doprava v Olomouci úplně zkolabuje.

Můžete zmínit, kterých míst se to týká?
Zcela určitě bude nutné dokončit opravu kolejové křižovatky u Okresního soudu, zde již proběhla rekonstrukce zhlaví do ulice Havlíčkova, zbývající dvě budou realizovány po zprovoznění úseku tratě na ulici Masarykova. Čeká nás také dokončení druhé části opravy úseku tratě na Brněnské, kde vzhledem k geometrickým polohám koleje byla dočasně snížena rychlost jízdy tramvají. A mohl bych pokračovat...

S jakou vizí do dopravního podniku přicházíte? Kam byste ho rád posunul?
Je otázka, kam bych ho rád posunul a kam budeme posunuti… Moje priorita, kterou jsem prezentoval i výběrové komisi, je snížení provozních nákladů. Je samozřejmě několik kapitol, kde se to dá udělat. Jednou z cest je elektronizace jízdného, což je projekt, který už běží. Ono se to možná na první pohled nezdá, ale prodej jízdenek, ať už na pokladnách nebo prostřednictvím automatů, nás stojí spoustu peněz. Automaty jsou většinou už za zenitem, jejich údržba je drahá, i manipulace s penězi stojí spoustu peněz! Když zneužiju ostravský slogan Bezpapírová Ostrava, chtěl bych i bezpapírovou Olomouc. Digitalizace je skvělou možností, jak snížit náklady.

Samotný dopravní podnik, jak jsem říkal před chvilkou, funguje, ale ledacos by mohlo fungovat lépe, efektivněji. Je tu řada informačních systémů, které pochází ještě z devadesátých let. Sice slouží stále dobře, ale s jinými nástroji nekomunikují. Inovace informačních systémů na mnoha místech odstraní zbytečnou ruční práci. Nechť pracují stroje.

Mluvil jsem i o údržbě a opravách: pokud to funguje na hraně, vynucuje si to mimořádné opravy, které stojí nemalé peníze. Pokud se podaří určité úseky kompletně zgenerálkovat, nebudeme muset hasit problémy mimořádnými opravami, které jsou v konečném součtu mnohem dražší než rekonstrukce.

Hodně se v poslední době mluví o tramvajové dopravě. A to nejen kvůli probíhajícím rekonstrukcím a stavbě pokračování trati na Nových Sadech. Zaznívají také ne nevýznamné hlasy, že tramvajová doprava je příliš drahá, že pro Olomouc je to moc velký luxus a že by bylo lepší ji spíš zrušit… Jak vy vidíte její budoucnost?
V provozních nákladech samozřejmě vidím, že tramvajová doprava je proti autobusům dražší. Je to způsobeno tím, že jsme nuceni opravovat a udržovat tramvajové tratě a všechno okolo. Pokud by nám někdo nařídil, že musíme opravovat i silnice, po kterých jezdí autobusy, případně za to platit, domnívám se, že rozdíl by nebyl až tak veliký. To jen na okraj.

Nicméně význam tramvajového provozu bude ještě stoupat. Evropská unie nás tlačí k používání nízkoemisních a bezemisních vozidel. Čím to dnes splníte? Tramvaje, trolejbusy, případně elektrobusy nebo vodík. Pohon na CNG je posunutý do kategorie nízkoemisních vozidel. Od 1. srpna 2021 vstoupí v platnost vyhláška, která říká, jakou část vozidel můžete mít v dieselovém provedení, jakou musíte mít v nízkoemisním a jakou v bezemisním. Naše autobusy jsou dnes, mimo jednoho elektrobusu, naftové. Pro nás to znamená, že veškeré nákupy autobusů po tomto datu budeme muset plánovat s ohledem na to, že si už nesmíme kupovat „jenom“ diesely, ale musíme k nim přibrat typ vozidel, která splňují nové požadavky. Čeká nás proto strategické rozhodnutí, jakým směrem se Olomouc vydá. Na to se dnes zpracovávají studie. Zatím ještě nemáme závěry, ale asi nejrozumnější se nám zatím jeví vodík. A tím se vracím k vaší otázce. Pokud se totiž vydáme tímto směrem, bude to stát nemalé peníze, údržba, vybudování zázemí, cena toho paliva… Budeme možná všichni rádi, že tu tramvaje jsou a možná že budou nejlevnějším provozem, který tu máme. Jeden krátký autobus s palivovým článkem stojí kolem dvaceti milionů korun.

Pro srovnání, dieselový Solaris vyjde na kolik?
Tam očekáváme cenu okolo šesti a půl milionu korun. Ten rozdíl je obrovský. Proto, když jste se ptal na význam tramvajové trati do budoucna, odpovídám znovu, že budeme, stejně jako řada jiných měst, nejspíš rádi, že ji tu máme. A stejně tak budou jinde rádi za trolejbusy.