Mnohaletá tradice dětského sborového zpěvu naučila Olomoučany vnímat zahraniční úspěchy pěveckého sboru Campanella jako naplnění jakési „patřičnosti“, která sboru sluší... Jen zasvěcení, kteří jsou dobře informováni o kvalitách zahraniční konkurence, stojí v údivu nad skutečností, že v Olomouci již v druhé generaci uměleckých šéfů sboru z rodu Klimešů Campanella nikdy neselhala a vždy obhájila pověst špičkového tělesa.

Tak tomu bylo i ve dnech 12.-16. července, kdy se olomoucký pěvecký sbor Campanella zúčastnil Mezinárodního festivalu sborů A Voyage of Songs, který v thajském pobřežním městě Pattaya každoročně pořádá Sborová asociace Thajska, podporovaná Singapurskou společností Tradewinds. Festival patří k největším hudebním událostem jihovýchodní Asie, což dokumentuje i mimořádné zahraniční zastoupení sborů z mnoha států, mimo jiné z Číny, Filipín, Indonésie, Malajsie, Austrálie, Singapuru, Jižní Afriky, Litvy a též z České republiky. Letos se festivalu zúčastnilo celkem 50 kvalitních sborů. Umělecký ředitel festivalu Nelson Kwei v několika posledních letech navštívil Olomouc v době Svátků písní a účast Campanelly v Thajsku již několikrát inicioval. Teprve nyní se náročná cesta pěveckého sboru k Jihočínskému moři mohla uskutečnit.

Na festivalu A Voyage of Songs se soutěžilo v pěti kategoriích; olomoucká Campanella byla v kategorii „mládežnických sborů“ (Youth Choirs of Equal Voices) konkurentem jedenácti soupeřům, v kategorii „folkloru“ se do soutěže s ambicemi vstoupilo 25 pěveckých sborů. Soutěžní pravidla umožňovala sborům přednést dvě až tři skladby.

Campanella se vypravila do Thajska hned na počátku prázdnin, tj. 1. července, a pobyla v této pro Středoevropana exotické zemi až do 20. července. Soutěžního zájezdu se zúčastnilo 25 zpěváků, doprovodný tým vytvořili Jiří Klimeš, šéfdirigent a vedoucí sboru, organizační pracovnice sboru Iveta Hlubinková a lékařka výpravy MUDr. Ludmila Nedvědová. Olomoucký pěvecký sbor byl ubytován v luxusním hotelu Grand Jomtien Palace na mořské pláži a pobytu v Thajsku optimálně využil nejen k dobré reprezentaci naší republiky a samotné Olomouce, ale i k zevrubnému poznání podivuhodné země a jejích exotických specifik. Nezapomenutelné pro členy sboru byly návštěvy krokodýlí farmy, slonní vesnice nebo korálových ostrovů a zhlédnutí několika show s cvičenými zvířaty. Odlišnosti mezi domovem a hostitelskou zemí byly zřejmé na každém kroku a byly dány jak podnebím s teplotami až 40ْ C a 90% vlhkostí vzduchu, tak i zcela odlišnou a neuvěřitelně různorodou stravou, v níž nebyli ničím neobvyklým škorpióni, sarančata, švábi a žáby, vždy dobře na oleji nagrilovaní. O překvapení nebyla žádná nouze; vesměs však důvody k údivu byly lahodné a příjemné a nevyvolávaly žádnou obrannou distanci či rezervované reakce, ale spíše očekávání, čím se všem ještě zapíší do paměti!

Nikdo z olomoucké výpravy nezapomínal, že prvořadým úkolem Campanelly je v Thajsku na slavném festivalu A Voyage of Songs čestně obstát.

Vlastní festival proběhl ve třech soutěžních dnech, a to od 13. do 15. července – tedy od pátku do neděle. Čtvrtek byl určen k příjezdům a registracím, pondělí slavnostnímu loučení. Soutěž probíhala ve čtyřech kategoriích. A – smíšené sbory, B - mužské nebo ženské sbory, C – dětské sbory, D – mládežnické sbory a F - sbory folklorní. Hodnocena byla dramaturgie soutěžního programu, interpretace a její režie. Poroty byly velmi kvalitní.

Olomoucká Campanella byla po všech stránkách k oběma soutěžím dokonale připravena a pro špičkový výkon pěvecky i psychicky velmi citlivě vyladěna. Sbor je zvyklý při každém koncertu podat optimální výkon... V soutěži mládežnických sborů (kat. D) Campanella přednesla Nářek opuštěné Ariadny skladatele Věroslava Neumanna, Rytmus Ivana Hrušovského a světoznámý hit Všichni svatí pochodují v úpravě olomouckého skladatele Mojmíra Zedníka. Svým výkonem si olomoucký sbor vydobyl první „zlato“.

Do náročné konkurence folklorních sborů přišla Campanella s hudebně ověřenou Halekačkou Otmara Máchy a s rázným Verbuňkem Petra Řezníčka. Sbor při přednesu folklorního repertoáru zpíval i tancoval; originalitou přímo hýřil a posluchače v pravém slova smyslu okouzlil. Taneční variace byly v přípravě na Thajsko konzultovány s operním režisérem MDO Martinem Dubovicem. I za tento výkon bylo sboru přiznáno nezpochybnitelné vítězství a druhé „zlato“.

Pocity hrdosti a radosti při slavnostním vyhlašování vítězů a předávání cen nelze dost dobře popsat. Radost byla velká, štěstí bez kazu... Možná právě v tom okamžiku se v každém z olomouckých zpěváčků objevila první kapička stesku po domově, po rodičích, po Olomouci. Kapička, která nebolela, jen ono thajské štěstí a radost okořenila.

Dáváme-li tímto textem thajský úspěch Campanelly Olomoučanům na vědomí, je to proto, abychom jim sdělili, že je pro ty nejmenší (pokud mají 3 – 10 let) mezi členy sboru dostatek místa a že se k thajským „laureátům“ mohou připojit, pokud se v sídle Campanelly (Slovenská 5) o přijetí do sboru v doprovodu rodičů budou ucházet během prvních dvou zářijových týdnů (denně od 15.00 do 16.00) a složí talentovou zkoušku.