A jak vypadaly první hodiny malého novorozence? Otázkou je, zda slovo malý se k žirafě vůbec hodí. Žirafa po porodu váží zhruba 70 kg a měří cca 170 cm. Každopádně její život začíná pádem z poměrně velké výšky, jelikož samice rodí ve stoje a k porodům si nelehá. "To je i důvod, proč porodní kotec pečlivě vystýláme slámou, aby mládě padalo do měkké podestýlky, v níž se i snáz postaví na nohy," říká Eliška Veselá.

Po porodu samice mládě řádně očistí. Pokud se, třebaže po někdy nezdařilých počátečních pokusech, mládě postaví pevněji na všechny končetiny a vykoná své první kroky, měly by jej dovést k matčině mléku, jenž se na dlouhé týdny a měsíce stává blahodárnou tekutinou, potřebnou k jeho zesílení a dalšímu dobrému vývoji. "Matkou samičky Sarami se stala desetiletá samice, prvorodička. Těší nás, že jsou obě v pořádku a vše mezi nimi probíhá tak, jako by se jednalo o zasloužilou matku hned několika mláďat," doplňuje zooložka.

Úbytek přirozeného prostředí, tím pádem méně přirozených porostů k okusování, těžba nerostných surovin a ropy, pytláctví i válečné nepokoje vedou populaci žiraf k rapidnímu poklesu, tzv. tichému vymírání. Konkrétně žiraf Rothschildových žije ve volné přírodě okolo 1650 jedinců, o to zásadnější je chov v lidské péči a význam zoologických zahrad jako takových, které se snaží z přírody mizející druhy uchovat pro další generace.

Žirafa, coby nejvyšší suchozemský savec planety, nemá díky své výšce potravní konkurenci. Její domovinou jsou africké savany, otevřené pláně s řídkým stromovím. Největší samec vážil téměř 2 t a měřil 5,87 m. Žirafa příliš často nepije, jelikož při pití musí zaujmout složitou pozici, kdy je nezbytně nutné, aby do široka roztáhla končetiny od sebe, tím se však stává snadnější kořistí. Krk tvoří stejný počet obratlů jako lidský, tj. 7, a na hlavě jim po celý život rostou růžky, které jsou při narození chrupavčité a kostnatí s postupem věku, samci je používají při vzájemných soubojích. V přírodě žijí žirafy v samičích skupinách, dospělí samci jsou spíše samotáři a samice vyhledají jen v době jejich říje. Mláďata se rodí převážně v ranních hodinách, a to proto, aby stačila nabrat sílu a následovat matku se stádem do bezpečí dříve, než si jich všimne případný predátor. Dospělá žirafa má ve svých končetinách velkou sílu, jedním kopnutím může usmrtit dokonce i lva. Dokáže vyvinout rychlost 51 km/h. Žirafí biorytmus je ojedinělý, uvádí se, že jim stačí spánek po dobu pouhopouhých 20 minut denně, zato příjmu potravy věnují každý den asi 13 hodin.

Žirafy milují kopřivy i cibuli
Jazyk žirafy dosahuje téměř 40 cm a žirafy ho používají při získávání potravy. Omotávají ho kolem větviček a s jeho pomocí strhávají listí a koncové výhonky, což je jejich hlavní potrava. Žirafy mají pevné osrstěné pysky a hustými slinami chráněnou ústní dutinu, takže jim nevadí ani velmi pichlavé rostliny. Mezi jejich nejoblíbenější potravu ve volné přírodě patří akácie. Potrava v olomoucké zoo se skládá z vojtěškového sena nebo zelené vojtěšky, dostávají také senáž, velké množství okusu, nakrouhanou mrkev, případně i jinou zeleninu nebo ovoce, velmi výživnou kaši vymíchanou ruční zednickou míchačkou, velké množství granulí s vysokým obsahem proteinů, kopřivy, ale i svou pochoutku citrony a cibuli.