V České republice se s očkováním proti covidu-19 začalo na přelomu roku, kdy první vakcíny obdrželi zdravotníci pracující na covidových odděleních, následovalo očkování v domovech pro seniory a před pár dny se začalo rozjíždět očkování seniorů nad osmdesát let napříč republikou. O tom, proč by se lidé měli nechat očkovat, zda je vakcína bezpečná, jak dlouho člověka ochrání, ale i o tom, zda i po očkování musí lidé nosit roušku, jsme si povídali s imunologem Michalem Křupkou a s farmakologem Janem Strojilem, který vypomáhá jako lékař na covidovém oddělení v olomoucké fakultní nemocnici.

Začněme tou nejzásadnější otázkou. Proč by se lidé měli nechat očkovat proti covidu-19?
"Protože žádné lepší řešení zatím nemáme," reaguje téměř okamžitě Michal Křupka a svou myšlenku dále rozvádí: "Ukazuje se, že současná protiepidemiologická opatření spojená s výraznými omezeními ekonomiky i společenského života mají jen přechodný efekt. Přestože vedou k přechodnému snížení šíření infekce, tak po jejich rozvolnění se virus začíná znovu šířit populací. Zavřeno, otevřeno, zavřeno. Takhle bychom asi pokračovali dlouhé roky. Druhá věc, ve kterou se tak nějak doufalo, bylo promoření populace. Zatím se ukazuje, že imunita u většiny osob je po infekci minimálně v řádu měsíců, ale nedá se na to moc spoléhat, protože u jedinců, kteří onemocněli asymptomaticky, je imunita mnohem slabší. Zatím to vypadá, že se infekce šíří víceméně volně v populaci a kolektivní imunita získaná postinfekčně se u nás, ani jinde, zatím neprojevila. My potřebujeme nějakou cestu, jak z toho všeho ven. A očkování je teď v podstatě asi jediná možnost, jak nezůstat dva roky zavření doma." Proočkováním populace by se také ulevilo zdravotníkům pracujícím na covidových jednotkách. "Ve fakultní nemocnici nebylo za celou dobu epidemie tolik covidových lůžek, jako je teď. Personálně je to čím dál tím víc na hraně, protože dochází personál, který by na těchto odděleních mohl pracovat. Pro nás zdravotníky je očkování šance na nějakou normalitu, protože je důležité si uvědomit, že všichni, kteří na covidových odděleních pracují, tak mají i svou normální práci, ke které by se rádi vrátili, a kterou by chtěli dělat. Takže pro nás je očkování doslova šance na vysvobození," doplňuje Jan Strojil.

O vakcíně slyšíme různé dezinformace, někteří lidé mají strach se nechat očkovat…
Strojil: Ano. Slyšel jsem třeba, že vám vakcína změní DNA, ale to je zbytečný strach, nic takového udělat nemůže. Část veřejnosti se bojí, protože jde o novou věc a když slyší genetika, tak se obávají, že jim třeba naroste další hlava. Ale je potřeba pamatovat, že pokud se například lidé bojí vakcíny, že jim spustí nějakou imunitní reakci, tak covid jim udělá reakci tisíckrát horší. Možná kdyby šlo o vzácnou infekci, kde můžu vsadit na to, že se nenakazím, tak bych mohl říct, že se nenechám očkovat. Dneska chápu, že někdo řekne, že nepotřebuje vakcínu proti tuberkulóze, protože se s ní nepotká. Ale u covidu, který se stále nekontrolovaně šíří, mi přijde naprosto absurdní spoléhat na to, že ho nedostanu. V podstatě platí, že jakýkoli strach mám z vakcíny, musím ho tisíckrát vynásobit při samotné infekci. A je potřeba si uvědomit, že covid může těžce zasáhnout i mladší ročníky, v nemocnici leží i mladí lidé. Teď se navíc ukazuje, že vakcína pravděpodobně chrání i před samotným přenosem viru, takže člověk, který se nechá naočkovat, snižuje riziko, že nemoc bude šířit mezi ostatní, včetně těch, kteří se třeba sami naočkovat nemohou.

Další z argumentů proti vakcíně je ten, že jde o rychlokvašku a nevyzkoušenou látku…
Strojil: Na tohle já vždycky říkám, že tvrdit, že je to nevyzkoušené, je urážka těch více než dvaceti tisíc dobrovolníků, kteří si vakcínu nechali píchnout v době, kdy skutečně byla nevyzkoušená. To, že byla vyvinuta tak rychle souvisí i s tím, že na technologii mRNA vakcín se pracuje již kolem třiceti let, takže bylo "jen" potřeba vakcínu upravit tak, aby fungovala proti novému koronaviru. Ta rychlost byla dána i tím, že probíhá celosvětová pandemie, takže bylo snadné najít tisíce lidí, kteří byli ochotni se klinického hodnocení zúčastnit, a bylo také možno rychle vidět, zda ochrana funguje. Kdyby chtěl dneska někdo uvést na trh novou vakcínu proti spalničkám, trvalo by poměrně dlouho zjistit, jestli funguje, protože by člověk musel sehnat do studie tisíce dětí a pak čekat, jestli dostanou nebo nedostanou spalničky. Takže vakcína proti covidu nejen prošla velkou studií, ve které byla hodnocena, ale navíc, než my se v České republice dostaneme k proočkování větší části populace, tak ve světě budou pravděpodobně stovky milionů naočkovaných. A v ten moment už opravdu nelze říct, že jde o nevyzkoušenou látku.

Říkáte, že vakcína pravděpodobně chrání i před šířením nákazy. Musí tedy naočkovaný člověk dále nosit roušku? Na jak dlouho člověka vlastně vakcína proti covidu-19 ochrání?
Strojil: Vakcína přenos zcela nevyloučí, ale dnes už víme, že riziko s velkou jistotou významně sníží. Protože díky ní zde bude méně symptomatických, tedy chrchlajících a smrkajících lidí, kteří virus kolem sebe šíří. V okamžiku, kdy je očkovaných 0,1 % populace první dávkou, je potřeba dál nosit roušku, protože stoprocentní jistotu, že nejsem pro okolí infekční mít nemůžu. V Česku navíc nikdo ještě není naočkovaný druhou dávkou, která je potřeba k plné účinnosti vakcíny, takže zatím nejsme v pozici, abychom mohli opatření ukončit. Ale ten okamžik přijde. V momentě, kdy bude naočkovaný dostatečný počet lidí a řetěz přenosu choroby se přeruší, budeme moci roušky odložit a jít do divadla.
Křupka: V podstatě ten náš protiepidemický systém PES by si to měl říct sám. Protože pokud se proočkuje dostatečně velká část populace, tak by frekvence onemocnění měla začít klesat, a my bychom se měli propracovat do toho stavu, že se opatření budou postupně rozvolňovat a nebudeme (snad) riskovat jejich opětovné zavádění. Co se týká druhé části otázky, tak obvyklá imunita po vakcinaci je minimálně v řádu let, takže tady není zatím důvod předpokládat, že bychom se třeba už za rok měli přeočkovat. Každoroční přeočkování se provádí u chřipky, ale u ní to není kvůli vyprchání imunity, ale kvůli změně kmene viru, který momentálně koluje v populaci. Podle toho, co vidíme u jiných vakcín, tak by mohlo být přeočkování nutné možná tak za pět let, ale to je zatím jen odhad.

Oba jste zmínili krásné slovní spojení "dostatečně velká část populace". Co si pod tím máme představit? Kolik proočkovaných se za tím skrývá?
Křupka: To může být poměrně konkrétní číslo, protože kolektivní imunita je stav, kdy je imunní dostatek jedinců, aby se onemocnění nemohlo dál volně šířit v populaci. To se počítá podle tzv. čísla R a čím vyšší to číslo je, tak tím větší je potřeba proočkovat populaci. Třeba takové spalničky mají R číslo odhadováno kolem dvaceti. Tím pádem je potřeba pro získání kolektivní imunity zhruba 95 % proočkovaných, což je opravdu hodně. U covidu je nakažlivost výrazně nižší, takže odhad pro kolektivní imunitu je mezi šedesáti až sedmdesáti procenty naočkovaných. To se nezdá být tak moc, ale je zde několik problémů. Obě vakcíny, které jsou momentálně na trhu, jsou určeny pro osoby od 16 nebo od 18 let věku. To znamená, že necelých 20 % populace nám okamžitě vypadne. Do toho přijdou reálné kontraindikace, kdy v těhotenství se zatím nedoporučuje očkovat, při nějakých aktivních autoimunitních onemocněních, aktivních těžších infekcích, dále u lidí, kteří zrovna covid prodělávají… Takže když se vrátíme k těm šedesáti až sedmdesáti procentům, tak najednou zjistíme, že by bylo potřeba, aby se proočkovali téměř všichni, kteří zrovna můžou. A to může být ten hlavní problém.
Strojil: V těhotenství se nedoporučuje očkovat, ale já jsem se setkal s dotazy kojících matek, jestli ony mohou. Americká společnost CDC, která má na starosti infekční choroby, píše, že kojící matky, které jsou indikovány k očkování, se mohou nechat očkovat, je to jejich rozhodnutí. Pokud je tedy kojící matka ve vysokém riziku infekce, je možné, aby se nechala po konzultaci se svým lékařem očkovat a nemusí se bát, že by to mělo nějaký negativní vliv na mateřské mléko či kojence. S ohledem na mechanismus účinku vakcíny neexistuje způsob, jak by mohlo očkování kojené dítě ohrozit. Nezapomínejme, že jiné vakcíny se běžně u kojících matek podávají, včetně vakcín obsahujících živý virus. A zase je potřeba připomenout, že pokud by vakcína pro kojené dítě měla být nebezpečná, infekce sama bude horší, takže opět jde o zvážení přínosu a rizika.

Zmínili jste očkování u lidí, kteří covid prodělali. V populaci obecně převažuje názor, že po prodělání covidu jsem nějakou dobu imunní. Na jak dlouho tedy nemoc v člověku zanechá imunitní látky a kdy je dobré se po ní nechat očkovat?
Křupka: Tvorbu ochranných protiátek vyvolává, otázka u kolika procent z nás. Na očkování po covidu jsou různé názory, různé odborné společnosti, ať už české nebo zahraniční, vydaly různá doporučení. Americká CDC vydala doporučení, že pokud jsou splněny podmínky pro ukončení izolace, tak zároveň jsou splněny i podmínky pro aplikaci vakcíny. Také ale řekli, že při nedostatku vakcín je možné očkování u těchto osob odsunout. Takže očkovat osoby, které prodělaly covid, lze téměř okamžitě, ale pokud je nedostatek vakcín, tak lze i počkat a naočkovat přednostně osoby, které covid neprodělaly. To odsunutí je možno až o devadesát dní, víc se nedoporučuje. U nás Česká vakcinologická společnost doporučuje, že tuším dva týdny po odeznění příznaků a ukončení izolace už je možné očkovat.
Strojil: Na druhou stranu jsou i případy lidí, kteří nemoc prodělali třeba i s poměrně těžkým průběhem a dostatečnou protilátkovou odpověď nemají. Nevíme ještě, jak velkou roli vedle protilátek hrají jiné mechanismy imunity, které je obtížnější stanovit, ale pokud by se například osmdesátiletý člověk v riziku, který covid prodělal a neví, jestli protilátky ještě stále má, chtěl naočkovat, je zcela legitimní si nechat vakcínu podat. Očkování tu imunitu posílí a dále prodlouží. Není důvod se bát, že pokud jsem covid prodělal a nechám se očkovat, měla by mi vakcína nějak ublížit.

Objevují se případy, koneckonců jste Honzo jedním z nich, kdy se u člověka pár dnů po aplikaci první dávky vakcíny projevil covid. Odpůrci očkování často namítají, že je to vyvoláno právě vakcínou…
Strojil: Tím, že první byli očkovaní lékaři a sestry z covidových oddělení, je teď větší množství zdravotníků, kteří se nakazili v době podání první dávky, ale to v žádném nesouvisí s očkováním samotným, je to jen souběh s vrcholem šíření v celé populaci. On ani není žádný mechanismus, kterým by vakcína mohla způsobit samotnou chorobu nebo k ní zvýšit náchylnost. V Česku používaná vakcína ani nemůže vést k pozitivnímu testu, a to ani PCR, ani antigennímu. Po první dávce vakcíny se známky imunity začnou objevovat tak za týden, deset dnů, a ta plná pětadevadesátiprocentní efektivita je dosažená až týden po druhé dávce. Ono je velmi pravděpodobné, že velká část lidí, kteří onemocněli po první dávce, byla nakažena už před očkováním, případně se nakazili těsně po něm. Nikdo nemůže očekávat, že by ho vakcína – obzvlášť momentálně jen první dávka – ochránila hned dva dny po očkování. To je nerealistické. Proto je potřeba i po očkování stále dávat pozor.