Půjčte si elektrokoloběžku: za pár minut (a korun) s ní v Olomouci dojedete kamkoliv - OLOMOUC.CZ
Reklama

Sobota 26. dubna 2025, svátek má Oto, venku je 11.2 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Půjčte si elektrokoloběžku: za pár minut (a korun) s ní v Olomouci dojedete kamkoliv

Zprávy z regionu

9.6.2020

Jan Procházka

Po sdílených autech i kolech přichází do OIomouce další projekt takzvaného ridesharingu. Už skoro měsíc můžete v ulicích najít elektrokoloběžky, které vás pohodlně během pár minut dovezou kamkoliv si budete přát. Za projektem Eagle Scoots stojí pětice mladých lidí, jejichž hlavním heslem je jednoduchost. Půjčit si koloběžku a použít ji třeba místo přeplněné tramvaje, je opravdu snadné. A kupodivu, ani moc drahé.

Jak na to

Víc informací, aplikaci ke stažení i tipy na bezpečnou jízdu najdete na stránce Eagle Scoots.

Výhody systému sdílené dopravy jsou jasné. Nemusíte řešit vůbec nic, jen nasednete a jedete, v cíli zaparkujete a co se s dopravním prostředkem bude dál dít, už není vaše starost. Přesně tak fungují i sdílené elektrokoloběžky Eagle Scoots, které v Olomouci, jako prvním městě, fungují od začátku května. “Koloběžky můžete najít na frekventovaných místech všude v Olomouci. Když je pěkně, je jich ve městě čtyřicet až padesát,” vysvětluje jeden ze zakladatelů Eagle Scoots Patrik Zaoral. A hned na úvod dodává, že koloběžky mají obyvatelům a návštěvníkům města zpříjemnit život, nikoliv ho komplikovat. “Když jsme viděli, jak sdílené koloběžky spíše nefungují v Praze, že jsou všude, válí se na chodníku, lidé je házejí do popelnic, ničí… Tohle my nechceme, proto jsme hned zpočátku nastavili takové podmínky, aby k tomu nedocházelo. Navíc regulujeme počet koloběžek v ulicích podle poptávky, nechceme jimi rozhodně zahltit město,” vysvětluje Zaoral.

Kolik to stojí

Za každou jízdu zaplatíte vstupní poplatek deset korun. Každá minuta potom stojí 2,5 koruny. “Rádi se nabízíme jako alternativa k MHD, zejména v této době, kdy je kvůli stavebním pracem průjezd centrem hodně nepříjemný. Když si vezmete pětiminutovou jízdu, během které klidně dojedete od Šantovky na Lazce, zaplatíte za ni zhruba dvacet tři koruny. Jízdenka stojí osmnáct korun. Ten rozdíl pěti korun není mnoho, když si vezmete, že na koloběžce jste na čerstvém vzduchu, svobodní…” vypočítává Zaoral. Pro pravidelné uživatele se navíc připravuje i bonusový program: čím víc ujedete, tím se zvyšuje vaše úroveň a získáte tak různé výhody jako třeba minuty zdarma. Eagle Scoots taky chystají možnost zvýhodněného předplatného.

Jak systém funguje, vysvětluje druhý ze zakladatelů Eagle Scoots Aleš Perutka: “Přes App Store či Google Play si stáhnete naši aplikaci. Nainstalujete a zaregistrujete se. Před první jízdou ještě proběhne ověření vaší platební karty. To probíhá přes portál ČSOB, uživatelé se tedy nemusí obávat, že bychom o nich shromažďovali informace. Kartu si můžete v aplikaci uložit a nemusíte ji už znovu zadávat, čímž se velmi zjednoduší proces placení za jednotlivé jízdy. Aplikace vám ukáže v mapě, kde se nachází nejbližší koloběžka a také, jak nabitá je její baterie. Přijdete ke koloběžce, stisknete v aplikaci tlačítko JET a pomocí fotoaparátu naskenujete QR kód na řidítkách. Jsme připraveni i na možnost, že je kód nečitelný, v aplikaci vidíte i pětimístný kód koloběžky, který můžete zadat i ručně. Naskočíte, odrazíte se a jedete… Po ukončení jízdy koloběžku zaparkujete a stisknutím tlačítka KONEC se přepnete do fotoaparátu, kterým zaparkovanou koloběžku vyfotíte. Tímto krokem se jízda ukončí.” Právě závěrečná fotka je opatřením, které má zabránit špatnému parkování koloběžek. “Koloběžku můžete odstavit u stojanů na kola, na kraji chodníku, pokud je dostatečně široký, pokud není tak na kraji zeleně. Rozhodně ji nemůžete nechat stát uprostřed cesty nebo s ní zabrat parkovací místo pro auta,” zdůrazňuje Perutka. Pokud pravidla porušíte, přijde výstraha. Po třech upozorněních vám pak bude zablokován účet. Zpravidla na sedm dnů, pokud ale pravidla porušujete soustavně, můžete o účet přijít. “Věříme, že lidé se budou chovat slušně a za ten necelý měsíc jsme zatím řešili jen ojedinělé případy,” doufá Patrik Zaoral.

Jak (ne)jezdit

Elektrokoloběžka je ve stejné kategorii jako jízdní kolo. Rozhodně tedy nepatří na chodník! “Je to věc, se kterou hodně bojujeme,” připouští Zaoral. S koloběžkou tedy můžete jet výhradně po silnici či cyklostezce. Zda si vezmete na hlavu helmu, je na vás, Eagle Scoots to ale doporučují. Půjčit koloběžku si mohou pouze osoby starší osmnácti let.

V případě jakýkoliv problémů s provozem koloběžek, třeba při ukončování jízdy, kontaktujte podporu, která je dostupná prakticky non stop.

Koloběžku můžete použít prakticky na celém území města vyjma okrajových částí jako jsou Nemilany, Chválkovice či Svatý Kopeček. Dostanete se s nimi dokonce i na Poděbrady, musíte však k cestě využít asfaltovou cyklostezku přes Řepčín kolem kolejí, cesta přes Plané loučky není pro provoz koloběžek bezpečná. Zcela uzavřen pro koloběžky je z důvodů bezpečnosti i areál nemocnice. Pokud opustíte povolenou oblast, koloběžka na vás začne pípat. “Zatím se nám nestalo, že by někdo i přes upozornění pokračoval dál. Pokud by to ale bylo nutné, můžeme pochopitelně koloběžku na dálku zastavit,” upozorňuje Perutka.

Největší problémy mají uživatelé paradoxně se závěrečnou fotkou. “Stává se nám, že nám lidé pošlou selfíčka, nebo třeba fotku oblohy… Sice to zřejmě berou jako legraci, ale my za to udělujeme výstrahu. Potřebujeme vidět, jak je koloběžka zaparkovaná a zda je v pořádku. To je i ochrana uživatelů. Pokud se s koloběžkou něco stane, třeba během doby, kdy byla odstavena, budeme díky fotkám vědět, že vy jste ji vrátili v pořádku. Doporučujeme proto na závěr jízdy poodstoupit o dva kroky a vyfotit koloběžku v kontextu okolí. Všechny fotky pravidelně kontrolujeme,” zdůrazňuje Aleš Perutka. Podle něj se může stát, že uživatel třeba zapomene jízdu ukončit. “Měli jsme například jízdu za patnáct set korun, přitom koloběžka reálně ujela jen pár kilometrů. Bylo to způsobeno tím, že se uživateli vybil mobil a nebyl tak schopen jízdu ukončit. To jsou samozřejmě věci, na které je dobré si dát pozor, nicméně naše podpora funguje prakticky nepřetržitě a pokud se cokoliv přihodí, můžete nám zavolat či napsat. Ten popisovaný případ jsme samozřejmě vyřešili stornováním jízdy a uživatel zaplatil jen to, co reálně ujel,” ubezpečuje Zaoral.
Koloběžka má maximální rychlost omezenou na pětadvacet kilometrů v hodině. V době, kdy je zaparkovaná, ji proti odcizení chrání alarm.

Aleš Perutka (vlevo) a Patrik Zaoral. Spolu s dalšími třemi mladými kolegy na začátku května rozjeli v Olomouci projekt sdílených elektrokoloběžek Eagle Scoots. 

Foto: Jan Procházka

Nápad na projekt sdílených koloběžek se zrodil v hlavě Patrika Zaorala před necelými dvěma roky. “Bylo to v San Diegu. Potřeboval jsem se dostat z centra na pláž. Autem je to moc blízko, navíc by byl problém zaparkovat… MHD tam příliš nefunguje. A pak jsem si všiml koloběžky. Nainstaloval jsem si aplikaci a jel. Od té doby mi ten nápad rotoval v hlavě a pustil jsem se do jeho realizace tady v Česku,” vzpomíná Zaoral. Tým Eagle Scoots nyní tvoří pět mladíků, kteří celý systém vyvinuli prakticky sami a sami se také starají  o jeho chod. “Olomouc jsme si vybrali nejen kvůli osobním vazbám. Je to přímo ideální město pro koloběžky: je tu sto tisíc obyvatel, třicet tisíc studentů a přesto je to všude kousek. Z nádraží se na koloběžce za pět minut dostanete prakticky všude. Navíc skoro nulové převýšení, parky, cyklostezky… Prostě ideální místo. A zatím to vypadá tak, že jsme zvolili dobře, za ten měsíc máme velmi dobré ohlasy a uživatelů přibývá, ” popisuje Zaoral. Jeho společnost se netají ambicemi, že Olomouc je teprve začátek. “Určitě máme časem v plánu rozšíření do dalších měst. Pokud to bude fungovat, je to logický krok,” uzavírá Zaoral.

Foto: Jan Procházka

Na vlastní kůži

Je v naší redakci dobrým zvykem, že když o něčem píšeme, sami si to i vyzkoušíme. V případě elektrokoloběžek opravdu nebylo potřeba se do ničeho nutit.

Mám podobné věci rád, takže jsem se koloběžkou sžil hodně rychle. Pravda, začínat na Horním náměstí nebyl dobrý nápad. Kočičí hlavy vás dosti protřesou a už chápu, proč pánové z Eagle Scoots doporučují zaparkovat na kraji historického centra a zbytek cesty raději dojít pěšky. Navíc jsou dost ohleduplní, což u dravých mladých podnikatelů není úplně zvykem. Nechtějí lidi štvát a ono, motat se na koloběžce pěší zónou není ani moc příjemné. Dobrá, vyrážím tedy na okružní jízdu. Stojí se pohodlně, přibrzdit si můžete sešlápnutím blatníčku, za chvíli to mám v krvi. Projedu se parky a pak zcela spontánně mířím po ulici Na Vozovce pryč z centra. Mám v hlavě větu, že Olomouc je vlastně taková placka... Tak já ti ukážu, jaká je to placka, říkám své koloběžce a mířím k Tabulovému vrchu. Snad nejprudší kopec je na ulici Jílová. (Jako kluk jsem ho nesnášel, na kole bez přehazovačky to byla docela dřina.) Pravda, není to žádný Mont Blanc, dokonce ani Milešovka, ale když nepočítám Kopeček, je to asi ten největší stoupák v Olomouci. Koloběžka, která se se mnou zatím řítila pětadvacetikilomterovou rychlostí, citelně zpomalí. Asi na patnáct. Pak ale i do kopce začne akcelerovat a já si najednou jedu jako pán, do toho strašného kopce, skoro dvacítkou! To by šlo. Jedu po Okružní a chci to zkusit opačně, z kopce dolů ke konečné tramvaje. Trochu to rozpálit. Ale ouha, nebo vlastně dobře. Koloběžka si drží maximální rychlost pětadvacet a ať je kopec sebedelší, prostě víc vás nepustí. Takže na konci bez problémů zatáčím doprava a přes Slavonín a Povel se vracím do centra. Na silnici se mi auta vyhýbají stejně, jako bych jel na kole. Na přejezdech z cyklostezek mi dokonce řidiči dávají přednost. Dám si znovu parky a pak vzorně parkuji u Vědecké knihovny. Fotka, ukončeno. Ujeto jedenáct kilometrů, baterka, pravda, skoro na nule, to ale hlavně proto, že jsme s koloběžkou před jízdou ještě fotili a dali jí tak pořádně zabrat. Musím říct, tohle mě vážně baví.

Všem odpůrcům elektokoloběžek bych vzkázal: ne, není to sport. Vím, že kdybych jel bez motoru, běžel, plazil se či válel sudy, udělám pro své zdraví víc, než když se pasivně vezu (i když vliv proudícího vzduchu na zdravou ošlehanost mé tváře je velmi pozitivní). Elektrokoloběžka je alternativní způsob cestování. Když jedete autem či tramvají, taky nespalujete kalorie. Tenhle způsob svezení je ale docela cool, nemačkáte se v přeplněném autobuse a nedýcháte tu pestrou směsici pachů ostatních cestujících... A pokud dáte koloběžce přednost před autem, což od této chvíle hodlám činit jak jen to půjde, ulevíte dopravě i životnímu prostředí.

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka