Kromě projektů, které jsme již zmínili, je jich docela hodně v přípravě. Chystáte se stavět od Velkomoravské až po třídu 17. listopadu. Je to úsek o délce asi půl druhého kilometru. Tak to pojďme probrat od jihu k severu. Nová Velkomoravská, jak to aktuálně vypadá s tou slavnou hokejovou halou?
Ta lokalita má hodně složitostí. Jedna z nich je přílišná regulace z hlediska územního plánu. Teď byl zrušen regulační plán a pro celou lokalitu vznikla územní studie. Následně budeme moci začít projektovat první domy. Co se týče haly, probíhají tržní konzultace s městem, jsme tam jako jediný potenciální investor. Nedávno jsme zaslali k projektu aktualizované údaje… Pořád jsem optimista a věřím, že najdeme společnou řeč a že tu halu postavíme. 

Máme na to několik návrhů od různých architektů; každý projekt se snažíme pečlivě promýšlet do posledního detailu a chtěli jsme proto mít i na projekt haly více možných pohledů. Máme různé možnosti, takže pokud se k realizaci dostaneme, budeme zvažovat, jakou cestu si vybrat a jaký projekt zvolit.

V čem se liší?
Mají třeba trochu jinou charakteristiku, ale určitě jsou stejné z hlediska kapacity a funkcí. Mají jiný kabát, jinou logistiku, ale obsah a podstata jsou stejné.

Neunavuje vás to trochu? Už se to vleče pár let, dával jste městu i pár deadlinů, do kterých mělo padnout jasné ano nebo ne… 
Dali jsme si vnitřní deadline, že se do konce roku buď někam významně posuneme, nebo se tím přestaneme zabývat a půjdeme svojí cestou. Nemůžeme donekonečna čekat, jestli se na tom území něco uděje nebo ne.

Na druhou stranu si myslím, že Olomouc takový stánek potřebuje a zaslouží si ho. V současné době běží výstavba různých arén po republice, ať už je to Jihlava nebo Brno, vím že Ostrava chystá novou halu… Zlín o tom vážně uvažuje. V Pardubicích je známý projekt majitele Dynama, který chce stavět obrovskou arénu...

Hypoteticky, pokud by dohoda s městem nenastala, dovedete si představit, že byste to i přesto postavil?
Nemyslím si, že můžeme suplovat všechny městské funkce. Bez finanční spoluúčasti města a kraje se taková nadregionální infrastruktura prostě financovat nedá.

Čili, pokud k dohodě nedojde, projekt pravděpodobně padne…
Přesně tak.

Hypoteticky z druhé strany, hala stojí. Je možné, že se dočkáme třeba i toho, že se tu jednou může konat třeba hokejové mistrovství? Trend, nedělat všechno jen v Praze, je přece docela silný…
Hala bude mít určitě parametry na mezinárodní zápasy. Ale buďme realisté. Pakliže se v Brně postaví hala pro čtrnáct tisíc diváků a v Praze je O2 arena, tak takhle dvě města za těch zhruba deset let bohatě pokryjí potřeby budoucího šampionátu. Ne, že bych to Olomouci nepřál, to naopak. Ale jak říkám, buďme realisté.

Pojďme po té pomyslné ose dále. O rezidenční čtvrti Šantovka Living jsme už hovořili. Teď se chystáte na prostor mezi Šantovkou a Envelopa Office Center, kde se právě nacházíme. Tady má vyrůst projekt, kterému se někdy říká Šantovka 2, vy jste ho loni na podzim představili pod názvem Šantovka District. A deklarovali jste, že letos chcete začít stavět. Podaří se to?
V současné době běží příprava povolovacích procesů nutných ke změně projektu. Některé věci zkrátka trvají a spousta práce není vidět, nicméně na tom intenzivně pracuje celá řada lidí. Platí, že bychom letos nebo začátkem příštího roku chtěli zahájit stavbu a nejpozději touhle dobou za tři roky mít hotovo.

Že bude nějaká Šantovka 2, o tom se mluví už řadu let. Až do zmiňovaného představení projektu District se tak nějak očekávalo, že to prostě bude jen další nákupní galerie, propojená s tou stávající. Prostě další velký dům. Proč jste se rozhodli jít úplně jinou cestou?
Šantovka 2 byla skutečně plánována jako expanze nákupního centra přes řeku. Dokonce na projekt máme stavební povolení. Ale těsně před covidem jsme začali přemýšlet nad tím, jak to udělat více  přívětivé, více městské; aby tam zkrátka lidé rádi chodili, aby to byla opravdová součást města, ne jen budova, uzavřená sama do sebe. 
Variant, které jsme zvažovali s naším dvorním architektem Robertem Bishopem, byla obrovská spousta, než se to někam posunulo.
Dnes jsme v situaci, kdy navržená podoba lokality má řadu funkcí: bude tam hotelová kapacita, multifunkční sál pro kulturu, muzikály nebo kongresy… Chystáme veřejné prostranství, kterému říkáme Šantovka Amfi a kde se mohou konat trhy, koncerty, v zimě tam třeba může stát kluziště… Počítá se s kancelářemi, ale i bydlením a samozřejmě velkou zábavní zónou a řadou restaurací. V neposlední řadě také obchodní část, která doplní stávající Šantovku.

Součástí Districtu bude i úprava nábřeží. Snažíme se nad věcmi přemýšlet z dlouhodobého hlediska a proto jsme ve spolupráci s Martinem Krupauerem ze studia A8000  připravili projekt náplavky, která propojí část od Sokola cyklostezkami a pěšími stezkami přes nábřeží za Šantovu ulici, přes Šantovku, přes Living až po Velkomoravskou, kde to naváže na stávající síť stezek. Větší část vybudujeme na vlastní náklady, část potom bude na městě. Nyní probíhá příprava projektové dokumentace.

Zní to jako něco, co v Česku není moc obvyklé. 
Inspirovali jsme se velkými a úspěšnými projekty v zahraničí. Asi nejvíc nás zaujal projekt v londýnské King’s Cross. Věřím, že to bude pro město přínosem a významně ho posuneme dál. Je to skutečně věc, jaká v Česku není úplně obvyklá a myslím, že bychom mohli inspirovat řadu dalších. Rozhodně je to podle mého soudu směr, jakým se realitní trh bude vydávat v následujících letech.

Součástí Šantovka District by jednou měla být i Šantovka Tower, svého času asi nejdiskutovanější plánovaná stavba ve městě…
Stále s tím počítáme. Máme připravený design, projektovou dokumentaci… Čekáme jen na to, jak se vyvine soudní spor, který s námi vedl ombudsman. V březnu byla jeho žaloba odmítnuta, čekáme na písemné vyhotovení rozsudku. 

On ale ještě může nějaké kroky podniknout…
Může podat dovolání, ale jsem přesvědčen, že to už neudělá a my budeme moci pokračovat v realizaci záměru. Věřím, že bychom za takové situace mohli začít stavět Tower zároveň s rozšířením Šantovky a celá čtvrť by mohla být dokončena v roce 2027. Pro zajímavost, první práce na Šantovce - akvizice první velké části území - proběhla v roce 2005. Takže bychom po dvaadvaceti letech tuhle část města dokončili.

Někde jste zmínil, že v horním patře Šantovka Tower bude i veřejná vyhlídka. Ta ale v původním návrhu nebyla…
Rozhodli jsme se projekt upravit, abychom Olomoučanům i návštěvníkům města umožnili pohled na město z dosud neznámé perspektivy.

Na tuhle lokalitu naváže ještě jeden projekt, který bude nedaleko, v areálu značně zchátralého hřiště vedle Sokola na třídě 17. listopadu…
Připravujeme tam vysokoškolské koleje se zhruba tisícovkou lůžek. V Olomouci je skoro dvacet pět tisíc studentů a ubytovací kapacita stávajících kolejí je někde na úrovni pěti až šesti tisíc lůžek; je tedy naprosto nedostatečná. Tahle lokalita je z hlediska umístění naprosto dokonalá. S ateliérem Roberta Bishopa jsme vytvořili koncept kolejí západoevropského střihu, který dokončuje architektonické studio Perspektiv, což je perspektivní česko-slovenský ateliér plný mladých lidí. 

Bude tam klasické ubytování kolejového typu, kde je společné jádro pro několik pokojů, ale také větší apartmány se samostatným zázemím. Budou tam studovny, společenské místnosti, prádelna, kavárna, kantýna… Současně to nebude uzavřený objekt, ale otevřené bloky s nádvořím, kterým půjde projít přes lávku k tržnici. Rozhodně jsme chtěli, aby území bylo prostupné. Počítáme také s dvoupatrovými podzemními garážemi, část kapacity bude pro ubytované, zbytek bychom rádi nabídli rezidentům z centra, kteří bojují s tím, že nemají kde parkovat. 

A jak to vidíte s realizací?
Chystáme potřebná povolení. Když to půjde dobře, příští rok začneme stavět. Když to půjde hůř, tak nejpozději přespříští rok. Stavba potrvá zhruba osmnáct až dvacet měsíců.

Až tohle všechno dokončíte, nejspíš budete historicky největším developerem ve městě, minimálně v jeho moderní historii… Vnímáte tu zodpovědnost?
Ještě nás čeká dlouhá cesta a nikdy to není one man show, vždycky je to týmová práce. Mám štěstí na kolegy, bez kterých by to nešlo. Určitě je to závazek, jsme pod větším drobnohledem. Na druhou stranu, všichni, co u nás pracují, mají Olomouc opravdu rádi a měnit město je něco, co nás baví a naplňuje. Byť to tady úplně jednoduše nejde... takže ano, zodpovědnost vnímám.

To jste narazil na téma, kterého se chci určitě dotknout. Skoro každý projekt, který ohlásíte, budí nějaké emoce a ne vždy pozitivní. Je tu spousta lidí, kteří by město nejraději zakonzervovali, nebo minimálně mají o jeho směřování diametrálně odlišné představy. Jak se vám s tím bojuje? Zmínil jste rok 2005, brzy začne třetí dekáda na pomyslných barikádách…
Říká se, že je mnohem jednodušší bořit, než tvořit. Je na tom velký kus pravdy. Bojoval jsem dlouho, ale s přicházejícím věkem už to vnímám jinak. Mám pocit, že už nebojuji, že se jen se svým týmem snažím dotahovat věci do konce. Občas má řada lidí různé nápady. Ale je potřeba si uvědomit, že jsou to soukromé projekty, soukromé pozemky, soukromé investice, tu primární ekonomickou zodpovědnost neseme my. A pokud jsme o něčem přesvědčeni, není to o tom, jestli se nám líbí červená nebo modrá barva, ale především že každý projekt má vždy promyšlený koncept a ekonomický plán. Víme, proč to děláme, proč to potřebujeme zrovna takhle. Není v tom žádný plezír. Ne vždy se to všem dá vysvětlit a ne vždy se to dá prezentovat tak, aby to bylo pochopitelné. A ne vždy to každý chce pochopit.

---

Od zahájení projektování po vydání pravomocného povolení jsme ve Francii potřebovali rok a půl. To si tady nedokážu představit.

Vy ale nestavíte jen v Olomouci. Máte projekty v Pardubicích, Ostravě, stavěl jste i v Praze. Je to jinde jednodušší?
V Pardubicích chystáme Galerii Pernerka, což je objekt, který je z hlediska retailových ploch menší než Šantovka, ale celkovou plochu má mnohem větší. Stavební povolení jsme získali výrazně rychleji, než bychom ho na takový projekt asi získali v Olomouci. 

Čím to?
Dílem je to asi proto, že nás v Pardubicích tolik neznají. Přišlo mi to tam výrazně jednodušší. 
Nechci, aby to vyznělo, že jsou všichni proti nám, to ne. Ale mám tady v Olomouci někdy pocit, že se snažíme město někam posouvat a občas narazíme na někoho, kdo má jiný názor, a kdo nám projekty komplikuje. A tím, že jsme místní, jsme pod větším drobnohledem, naše projekty jsou více vidět. Kdybychom byli pražská firma, s lidmi odjinud, možná by to bylo snadnější a prošlo by hladce to, k čemu my musíme razit cestu roky.

Na druhou stranu, pořád se říká: Dejte práci místním firmám, ať to dělá někdo, kdo to tady zná a sám v tom bude žít. Protože, když přijde někdo cizí, dopadne to jako Zikova… Není to paradox?
Dobrá otázka. Nevím. Opravdu ne. Každopádně tady žijeme a k projektům takto přistupujeme.

Vy máte ale zkušenosti i ze zahraničí.
Ano, ve Francii rekonstruujeme vinařství a stavíme nový výrobní závod. Jsme tam ve stabilizovaném území, základní zámecká budova má kořeny v sedmnáctém století. Od zahájení projektování po vydání pravomocného povolení jsme potřebovali rok a půl. To si tady nedokážu představit.

Víte, je v tom i osobní odvaha politiků. Starosta toho města se za náš projekt postavil, dal mu veřejně zelenou. I díky tomu jsme vším prošli rychle.
Když vidíte kontrasty moderního a historického v Paříži, Londýně… Je vám trochu smutno, řada věcí by šla zrealizovat i tady, ale politické reprezentaci v poslední době chybí právě ta odvaha se za nové projekty veřejně postavit. A bez téhle podpory se to dělat nedá, nebo jen velmi těžko. Přitom cíl máme určitě všichni stejný, posouvat naše město k lepšímu.

Já osobně podporuji každý dobrý projekt, který město někam posouvá, ať ho dělá kdokoliv. Čím víc jich tu bude, tím bude Olomouc zajímavější destinací a bude bohatnout celé město. Hotely, restaurace, sídla firem, turistické atrakce... Potřebujeme je! Budeme z toho mít prospěch všichni. Znamená to práci, příležitosti pro místní, příliv nových obyvatel… Olomouc má veškeré atributy k tomu, aby byla úspěšná. Jen potřebuje více odvahy. To je všechno. 

Víc odvahy a osvícené vedení, které vidí dál než k dalším volbám?
To je bohužel daň za náš volební systém. Třeba ve Francii má starosta mandát na šest let. Přece jenom, za tu dobu toho zvládnete výrazně více než u nás za ty čtyři roky.

---

Nestačí jenom vizi mít. Musíte ukázat, že ji umíte naplnit.

Když vás tak poslouchám, neměl jste někdy chuť do toho praštit a jít stavět jinam? Třeba do Polska nebo někam, kde je to jednodušší?
Ne, protože tady bydlím a chci tady žít do konce svého života. Nedávno jsem dostal otázku, jestli mě to baví, proč to vlastně dělám? A já jsem odpověděl, že někdo to dělat musí (smích) a že mě to přes všechny těžkosti opravdu pořád baví, proměňovat naše vize ve skutečnost. Když vidíte výsledek, když ten projekt začne žít, stane se nedílnou součástí města… To je úžasný pocit.

Přece jenom, když porovnám Olomouc před dvaceti lety a dnes, je to úplně jiné město. Dá se říct, že prošlapáváte cestu, aby to ti po vás už měli jednodušší?
Nevím, nakolik se mi to daří, ale určitě se o to snažím. Jak se říká, kdo chce zapalovat, musí sám hořet. A pokud chcete lidi strhnout, musíte je přesvědčit o tom, že to myslíte vážně. Nestačí jenom vizi mít. Musíte ukázat, že ji umíte naplnit. Když se vrátím do minulosti, často jsem slýchal, že něco nepůjde, nebude fungovat… Takhle se na to nechci dívat. Až výsledek ukáže, kdo měl pravdu. Může se stát, že se něco nepovede, ale je důležité neudělat podruhé stejné chyby, musíte jít dál.
V poslední době mám pocit, že se nám ty věci spíš daří. 

Když se bavíme o vizích, tak kromě těch projektů, které jsou v podstatě nachystané, máte ještě nějaký sen, co tu vybudovat?
Máme jeden projekt, o kterém nebudu říkat, že je v šuplíku, protože už je na stole a zabýváme se jím. Rádi bychom tu vytvořili něco destinačního, za čím budou jezdit lidé z celé republiky a třeba kvůli tomu stráví v Olomouci víkend... Ještě nemohu být konkrétní, ale pokud se to dobře vyvine, na podzim už prozradíme více.

On je tu ale ještě jeden pohled, který v poslední době nabral na síle. Že Olomouc si nepotřebuje hrát na velkou metropoli, na ledacos si přece můžeme zajet, když to máme blízko. Na sport do Brna, na koncert do Vídně… A nemusíme si tu vydržovat drahé instituce, vždyť ostatně ani ty tramvaje nepotřebujeme... Jak se na to díváte jako člověk, který právě tu metropoli z Olomouce mít chce?
Myslím, že každý, pokud je hrdým Olomoučanem, by měl být hrdý na to, co v tom městě má a měl by chtít dostat z města maximum. Měl by si přát, aby všechny tyhle stánky ve městě byly. Nevidím jediný důvod, proč bychom si měli říct, že se postaví hala v Brně a to nám stačí, vždyť si tam můžeme občas zajet. Je to o těch ambicích a sebevědomí. Ne nadarmo byla Olomouc metropolí a neměla by na svoji historickou roli rezignovat.

Když se na město zkusíte podívat zvenčí, co se vám na Olomouci v roce 2024 líbí?
Líbí se mi ta kosmopolitnost, líbí se mi historické centrum, ale každé historické město potřebuje moderní akcenty. Je tu řada velmi schopných lidí, klidně bych řekl vizionářů. Pavel Hubáček, majitel banky Creditas, Jaromír Uhýrek z Gema, který postavil hodně pěkných věcí, třeba Omegu nebo NH Hotel. Josef Tesařík, který dotvořil část třídy Kosmonautů a taky potřeboval hodně odvahy. Je tu spousta moc šikovných architektů jako pan Miroslav Pospíšil, který dělal Teoretické ústavy nebo Červený kostel. Pavel Vrba, který je autorem dostavby BEA… Je tu řada talentovaných a úspěšných lidí s celostátním přesahem. Máme určitě na čem stavět.

A co Olomouci chybí?
Určitě větší infrastruktura pro pořádání sportovních a kulturních akcí. Jednoznačně. Východní tangenta, která by ulehčila život řadě lidí, více výrobních závodů, fotbalové Sigmě schází reálný vlastník. No a opět ta odvaha a sebevědomí. Měli bychom se víc podporovat a táhnout za jeden provaz. Jak jsem řekl, ve finále z toho budeme benefitovat všichni. 

Co se pro to dá udělat?
Možná spolu víc mluvit. Víc se podporovat. Míň si závidět a víc si přát.