Se stěhováním začínal Karel Bočánek už během studia na střední škole jako brigádník. „Když spolužáci jezdili na výlety, já stěhoval lednice a gauče. Bavilo mě to. Byl to můj způsob, jak spojit pohyb s výdělkem,“ vzpomíná Karel Bočánek. Později si jako první auto koupil dodávku. Nastoupil do zaměstnání, nějaký čas dělal obchodního zástupce, ale stěhování měl vždycky jako vedlejší činnost. A postupně se rozhodl pro vlastní podnikání na plný úvazek. „Nechtěl jsem dělat napůl dvě věci. Když do něčeho člověk vloží vše, vyplatí se to. Navíc se mi výrazně zlepšila fyzička. Bolavá záda jsem měl z kanceláře, ne ze stěhování,“ usmívá se Bočánek, který se dnes stěhování věnuje profesionálně zhruba deset let a „na kontě“ má dnes tisíce přestěhovaných klientů. „Na začátku je většinou stres. Lidé se toho pochopitelně bojí. I to je mým úkolem, uklidnit je, zajistit, aby to všechno proběhlo hladce. A za pár hodin je po všem, přijde pocit, který bych klidně přirovnal k euforii. V naprosté většině případů se loučíme se spokojeným klientem. To mě baví. Ta spokojenost je pro mě totiž opravdu to hlavní,“ zdůrazňuje Bočánek.

Před časem dostal nápad, jak klientům usnadnit rozhodování. A vymyslel web www.kalkulackastehovani.cz, kde si lidé mohou dopodrobna nastavit, co chtějí stěhovat, odkud, kam… „Mám zkušenost, že spousta lidí, zejména mladších, má docela odpor k telefonování. A při tom hovoru stejně na ledacos zapomenou. Tady si můžete v klidu sednout k formuláři, který vás navede. Odešlete ho a já se v poměrně krátkém čase ozvu s cenovou nabídkou. Klidně i o víkendu. Mám totiž zkušenost, že právě to je doba, kdy mají lidé čas takové věci řešit,“ vysvětluje Bočánek.

V praxi se setkává s celou řadou kuriozních situací. Když se ho ale zeptáte, zda je největším strašákem stěhování klavírů, překvapivě zakroutí hlavou. „To vůbec ne, když s to dostalo dovnitř, tak se to musí dostat ven. Samozřejmě, že objemnější a těžší předměty představují výzvu, ale vždycky to nějak vymyslíme, aby to bylo bezpečné a věc se nepoškodila. Daleko větším strašákem jsou lidé. Stává se třeba, že stěhujeme někoho od rodiny. Třeba tam bylo domácí násilí, lidé jdou od sebe. Ty situace bývají vyhrocené, do toho tam třeba pláčou děti. Tohle je moje noční můra,“ přiznává Karel Bočánek.
Obtížné situace zažívá i při vyklízení prostor. „Často si nás lidé zavolají, abychom jim pomohli zredukovat množství věcí. Například proto, že se stěhují z většího do menšího. A pokud jsou to takzvaní sběrači, stane se, že mají věci úplně všude a mezi tím jen takové úzké uličky. Oni si vás sice zavolají, abyste jim to pomohl zlikvidovat, ale ke každé té věci mají vztah a nic nechtějí vyhodit. To pak musíte být hodně psycholog, abyste jim vysvětlil, že ty štětky na záchod sice byly kdysi výhodně koupené v akci, ale že sedm jich opravdu nepotřebují,“ vypráví Karel Bočánek a dodává, že i vyklízení bývá někdy docela nápor na emoce. „Když vyklízíte byt, kde někdo zemřel a třeba nikoho neměl… Nebo naopak byt, ve kterém žili feťáci, je celý rozbitý a do toho najdete špinavé dětské hračky. Dovedete si představit, co se tam dělo. Člověk se pak musí obrnit a říct si, že je to práce,“ říká vážně Karel Bočánek.

Firma, jak už ostatně dává najevo i její název, má působnost zejména na Olomoucku. „Není ale problém, když se někdo stěhuje třeba z Brna do Olomouce nebo opačně. A nedávno si nás objednal klient, který se stěhoval z Prahy někam dál na západ. Prohlásil, že my z Moravy jsme spolehlivější než pražské firmy a moc si nás pochvaloval. Tak to samozřejmě hodně potěší,“ usmívá se Bočánek.

A rád také radí, jak se na stěhování dobře připravit. „Lidé často podcení balení. Papírové tašky se roztrhnou, věci padají všude kolem. Nebo někdo zabalí textil do odpadkových pytlů, které to často také nevydrží… Lepší jsou pevné pytle a krabice. Dobrá příprava znamená rychlé a klidné stěhování a samozřejmě také nižší cenu,“ vysvětluje. Krabice či přepravky na stěhování klientům může i zapůjčit.

Mezi spokojené klienty Karla Bočánka patří i naše redakce. V březnu jsme totiž po dvaceti letech přestěhovali naše sídlo a přestože jsme z toho měli docela obavy, vše proběhlo naprosto hladce. A kdo znal naše úzké točité schodiště na Ostružnické, tomu musí být jasné, že se Karel Bočánek a jeho lidé docela zapotili. Zvládli to s úsměvem.