Tramvaj z roku 1914 se vrátila na koleje. Skvost roky chátral jako zahradní domek - OLOMOUC.CZ
Reklama

Neděle 8. září 2024, svátek má Mariana, venku je 20.6 °C

Tramvaj z roku 1914 se vrátila na koleje. Skvost roky chátral jako zahradní domek

Zprávy z regionu

23.7.2024

Jan Procházka

Přes čtyřicet let vozila nejstarší dochovaná olomoucká tramvaj cestující. Pak se z ní na dlouhá desetiletí stal zahradní domek. Takto nedůstojně naštěstí její příběh neskončil. Díky nadšencům se ji podařilo zrenovovat a znovu vrátit na koleje, v Olomouci pro ni ale dlouho nebylo místo. To se našlo až v nové vozovně u nádraží, kam se na podzim tento 110 let starý skvost vrátil. A nyní má za sebou i potřebné zkoušky a může zpět do provozu. Cestující sice sveze jen výjimečně, veřejnost ho ale uvidí při mnoha akcích.

Když byla v Olomouci postavena nová tramvajová trať k neředínskému hřbitovu, vznikla poptávka po vozech, které by po ní jezdily. Jako ideální se jevil typ, který už pár let vozil cestující v rakouském městě St. Pölten. “Tato typová řada má kořeny v roce 1899. V roce 1911 prošla modernizací a právě tato upravená varianta posloužila jako vzor pro tramvaje, které se v roce 1914 ve Studénce vyráběly pro Olomouc,” vypráví Miroslav Bureš, který se historií městské hromadné dopravy v Olomouci zabývá už několik desetiletí. Součástí dodávky nových tramvají byl i vůz číslo šestnáct. Ten vozil cestující až do roku 1956. “Za těch více než čtyřicet let se na něm udělalo jen málo úprav. Důvodem k vyřazení byla hlavně malá kapacita. Přece jen, ta tramvaj má délku jen 7,2 metru,” pokračuje Miroslav Bureš. Paradoxně byly tehdy tramvaje z produkce Studénky nahrazovány o více než deset let staršími vozy, které pro změnu vyřadili v Praze. Tyto tramvaje však byly větší a sloužily pak prakticky až do doby, kdy je postupně nahradily stroje řady T.

Vůž číslo 16 před olomouckým nádražím. Nedatováno.

Foto: archiv DPMO

Vůz číslo 16 byl zbaven elektrické výzbroje a pojezdu a prodán jen za manipulační poplatek jako zahradní domek. Tento způsob zbavování se majetku byl běžný. Často pak noví majitelé svépomocí a s tradiční českou vynalézavostí přizpůsobovali tramvaje vlastním účelům, čím je většinou zcela zničili. Dřevěné vozy se po čase rozpadly nebo byly zdemolovány, jak zahrádkářské kolonie ustupovaly výstavbě. “Šestnáctka” však měla štěstí. “Majitel ji v podstatě ponechal v původní podobě. Jen si na plošinu zabudoval kamínka,” vzpomíná Tomáš Potěšil, který spolu s Burešem a dalšími kolegy zapomenutou tramvaj objevil v Samotiškách v roce 1987. “Původní majitel zemřel a jeho syn nám zavolal, jestli se na ni přijdeme podívat. V té době jsme takto tramvaje nacházeli často, většinou to ale byly právě expražské vozy. Když jsme ale poprvé uviděli tuhle, okamžitě nám bylo jasné, že před sebou máme unikát. V té době už to byl jediný dochovaný exemplář,” vzpomíná Potěšil. A přidává i úsměvnou historku: “Jelikož se zahrádkářská kolonie od dob, kdy tam tramvaj přivezli, docela rozrostla, vyvstal problém, jak ji dostat pryč. Nakonec jsme počkali na zimu a když napadl sníh, vyrobili jsme ze svodidel takové sáně a na těch jsme ji odtáhli.”

Historický vůz vyrazil 22. července na několik mimořádných jízd. Při jedné svezl i novináře. Řídil Tomáš Potěšil, který spolu s kolegy tramvaj na konci osmdesátých let objevil. "Jezdí hezky, jako nová," komentoval stav 110 let starého vozu.

Foto: Jan Procházka

Renovace trvala řadu let, bylo potřeba restaurovat skříň a doplnit chybějící části. “Problémem byla i scházející dokumentace, kterou se mi nakonec podařilo v jednom archivu přece jenom nalézt. Podle ní pak jedna brněnská firma vyrobila elektrickou výzbroj,” vypráví Potěšil. Celý projekt se podařilo dotáhnout do konce ke stoletému výročí dopravního podniku a v roce 1999 tak byla zrestaurovaná “šestnáctka” lákadlem oslav. V Olomouci se pro ni ale nenašlo místo, dopravní podnik měl problém s odstavením běžných tramvají a tak skvost na několik dalších desetiletí zamířil do depozitářů brněnského technického muzea.

Elegance veřejné dopravy začátku minulého století už se zřejmě nikdy nevrátí. Při mimořádných jízdách si ji ale bude možno připomenout. Kapacita vozu je však hodně malá a dopravní podnik je na svůj skvost hodně opatrný.

Foto: Jan Procházka

V Olomouci se od té doby objevila už jen dvakrát. V roce 2008 ji na oslavě 90. výročí založení republiky mohli lidé obdivovat na Horním náměstí, o rok později pak byla atrakcí oslav 110 let tramvajového provozu. Do města, kde přes čtyřicet let vozila cestující, se tramvaj číslo 16 vrátila až loni. Našlo se pro ni místo v nové vozovně u nádraží. Aby se mohla po letech vrátit i do provozu, musela však projít řadou zkoušek. Ty dopadly dobře a vůz tak bude možno občas potkávat v ulicích. “Půjde ale spíše o vzácné situace. Je to opravdu unikátní vůz, neexistují náhradní díly, musíme na něj být opatrní. Proto ho třeba není možno provozovat v dešti,” vysvětlila mluvčí dopravního podniku Anna Sýkorová. Lidé však tramvaj uvidí vždy v rámci dnů otevřených dveří a při dalších podobných akcích. A vyjímečně se s ním budou moci i svézt.

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka