Šelmy si v zoo moc nezaloví a jejich instinkty tak zakrňují. Aby k tomu nedocházelo, dopřává jim občas olomoucká zoo alespoň velmi čerstvou kořist. Tygři si tak nyní pochutnali na kozorožci, který měl pohybové problémy a musel být utracen. Zatímco tělo staršího samce, který má ve výběhu mnoho potomků, nakrmilo pruhované šelmy, hlava poslouží vědě.

Kozorožec kavkazský se vyskytuje pouze na Kavkaze, na hranicích Gruzie a Ruska na ploše o rozloze asi čtyř a půl tisíce čtverečních kilometrů ve vysokých výškách. Rohy dospělých samců mohou dosahovat až 106 centimetrů a právě tato unikátnost je jim často osudná, kvůli trofejím jsou nelegálně loveni a jejich populace se rapidně snižuje. Poslední sčítání před šesti lety ukázalo, že populace čítá maximálně pět tisíc jedinců. V roce 1996 byla Zoo Olomouc Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií pověřena vedením plemenné knihy kozorožců kavkazských.

„Přirozené chování našich zvířat je pro nás prioritou. Zkrmování kozorožce kavkazského tygrům bylo pečlivě naplánováno a provedeno s ohledem na pohodu zvířat a bezpečnost. Nejstaršího samce sužovaly velké pohybové problémy, nepřibíral na váze a většinu času ležel v ústraní. Ve skupině zůstával i z důvodu snížení agrese dvou mladých samců vůči samicím. Nicméně chřadl stále víc a s ohledem na jeho neuspokojivý zdravotní stav jsme se rozhodli k jeho usmrcení. Ve stádě má mnoho svých dcer, které zajistí šíření jeho genů do dalších generací. Následně byl zkrmen našim šelmám, což je podstatně více stimuluje k přirozené konzumaci potravy podobné té, kterou by v jejich domovině představovala kořist,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Tygři ale dostali „kořist“ bez hlavy s nádhernými rohy. Ta byla odeslána do Francie v rámci projektu „Osteo“, kde bude dále sloužit vědě a výzkumu a bude poskytnuta akademikům, veterinárním lékařům a dalším vědcům. „Ještě totiž stále zůstává ve znalostech o životě těchto nádherných zvířat mnoho otazníků,“ podotýká mluvčí zahrady Iveta Gronská.