Vysokoškolský ústav vznikl integrací vědeckých týmů Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. O jeho založení rozhodl Akademický senát UP v prosinci 2019. Statut ústavu CATRIN nabyl účinnosti 1. října 2020. Ústav se ale nerodil snadno, jeho vznik doprovázela na univerzitě řada kontroverzí a složitých jednání jak o personálním, tak i o materiálovém a majetkovém zajištění, která stále nejsou uzavřena.

„Vysokoškolský ústav je součástí Univerzity Palackého v Olomouci a měl by dostat šanci ukázat svůj vědecko-výzkumný potenciál. Při nástupu do funkce rektora jsem si dal jako jeden z cílů spory kolem ústavu vyřešit. Řada jednání už proběhla a posunuli jsme se například v personální oblasti, ale stále ještě máme spoustu věcí k dořešení před sebou, zejména pak v oblasti spravedlivého rozdělení přístrojového vybavení a prostor k užívání mezi ústavem a přírodovědeckou fakultou, z níž vzešel. Musím přiznat, že se dohoda rodí velmi obtížně, ale chci věřit, že se k ní postupně blížíme,“ řekl rektor Martin Procházka.

Ve vysokoškolském ústavu pracuje v současné době přes 220 zaměstnanců včetně řady zahraničních odborníků. Mezi nimi je i několik výzkumníků, kteří se pravidelně objevují v seznamu nejcitovanějších vědců světa vyhlašovaném každoročně americkou společností Clarivate Analytics. Tým pod vedením Michala Otyepky řeší hned dva prestižní granty Evropské výzkumné rady související s výzkumem nízkodimenzionálních uhlíkových nanomateriálů a jejich aplikacemi. Vědci z CATRIN působí například ve vedení Evropské biotechnologické federace a výrazně se zapojili i do vývoje nových technologií v boji s covidem-19. Institut úzce spolupracuje s řadou zahraničních pracovišť včetně předních vědeckých ústavů z Itálie, Španělska, Švýcarska, Německa, USA, Japonska a dalších zemí.