V Zemědělském družstvu Unčovice se snoubí tradice a pokrok. Jezdí tu i traktor bez řidiče - OLOMOUC.CZ
Reklama

Středa 26. února 2025, svátek má Dorota, venku je 5.3 °C

V Zemědělském družstvu Unčovice se snoubí tradice a pokrok. Jezdí tu i traktor bez řidiče

LIGA ÚSPĚŠNÝCH #34

DNES 12:06

Jan Procházka

Obhospodařují sedm tisíc hektarů půdy, mají jedno z největších stád skotu v regionu, chovají prasata a už druhým rokem provozují i prodejnu, kde si můžete koupit potraviny z vlastní produkce. Zemědělské družstvo Unčovice navazuje na sedlácké tradice, přitom ale používá nejmodernější technologie jako třeba traktor bez řidiče; chystá se stavět i robotický kravín. Na žádné "takhle se to dělalo vždycky" se tu nehraje. Pozoruhodný podnik v každém směru představujeme v dalším dílu seriálu Liga úspěšných, ve kterém společně s Okresní hospodářskou komorou píšeme o firmách z regionu, o nichž by se mělo vědět a mluvit.

Co nejkratší dodavatelské řetězce, udržitelnost, úcta k půdě, krajině i zvířatům. A vědomí, že tohle všechno jednou předáme dál. Zemědělské družstvo Unčovice je na hony vzdáleno „agrobaronství“ obřích podniků, a když tam přijedete, dýchne na vás okamžitě rodinná atmosféra.  „Naši lidé vesměs pocházejí odsud, pracují tu často celé rodiny. Ostatně i já jsem místní, ve firmě je se mnou manžel, sestřenice… Takže označení rodinný podnik je víc než na místě,“ říká předsedkyně představenstva Milada Rašková Měsícová. Družstevníci jsou z velké části potomci původních sedláků. „Moji prarodiče museli komunistům odvádět svoje krávy a koně, nakonec jim sebrali úplně všechno a oni celý život pracovali na podřadných pozicích. Po revoluci stát naší rodině pozemky vrátil a stali jsme se tak členy družstva,“ vypráví Rašková Měsícová. A podobný příběh je tu častý. „Půdu jsme tak sice dostali zpět, ale v družstvu dál zůstávaly socialistické návyky. Já tu vyrůstala, měla jsem k zemědělství vztah a v určitou dobu jsem se rozhodla - i když jsem vystudovala ekonomiku - že začnu pracovat v družstvu. Nechtěla jsem ho nechat nějakým pohrobkům komunistů a došlo mi, že změnit to může jenom mladá generace. Tak jsem tu výzvu přijala a pracuji zde již více než dvacet let “ vzpomíná Rašková Měsícová. 

Dnes řídí prosperující podnik, který hospodaří na sedmi tisících hektarech půdy. A zaměřuje se nejen na pěstování plodin, ale i na chov mléčného skotu a prasat. Díky tomu si vypěstuje vlastní píci, zvířata zase produkují kvalitní hnojivo. „Od vzniku zemědělství nikdo nic lepšího nevymyslel, než kombinaci rostlinné a živočišné výroby. Díky zvířatům vracíme organiku do půdy. Máme také daleko širší osevní postup, nepěstujeme jen tři komerční plodiny. Když na našem poli rýpnete do země, je živá. V každé hroudě narazíte na žížalu,“ vysvětluje Rašková Měsícová. Družstvo také ve velkém využívá sluneční energii a sbírá dešťovou vodu. Tu používá třeba do systémů čističek vzduchu ve vepřínech, které tak nesmrdí a mohou klidně stát v obci. „Špinavá voda skončí na poli, kejda také a všechno je zpátky v přírodě,“ usmívá se Rašková Měsícová. A nevyužitý biologický materiál se využije v bioplynové stanici. Družstvo ji postavilo u kravína v Příkazích a vyrobeným teplem zásobuje nejen vlastní budovy, ale také obecní úřad, školu nebo místní Záložnu.

Foto: archiv ZD Unčovice

Na polích kolem Unčovic pěstuje družstvo nejen pšenici, kukuřici a řepku, ale také vojtěšku, sóju a hlavně tradiční cukrovou řepu, kterou podnik dodává do místních cukrovarů. A také ječmen, ze kterého se vyrábí slad pro moravské pivovary. „Pěstujeme také hrášek, hořčici a kopr pro litovelskou Alibonu,“ dodává Rašková Měsícová.

Unčovické družstvo si před časem otevřelo ve vesnici i prodejnu. „Rozhodli jsme se, že se pustíme do vlastní výroby. To nejlepší, co můžeme udělat pro planetu, je vyrábět si všechno na místě, ne že budeme přes půl světa vozit potraviny a maso,“ míní Rašková Měsícová. Družstvo se tak rozhodlo zpracovat si své vepřové maso. „Dnes si tak v prodejně můžete koupit maso i naše řeznické výrobky: tlačenky, špekáčky, šunku, sekanou, ale i produkci mnoha dalších podniků a farmářů z okolí a další sortiment,“ popisuje Rašková Měsícová. A přestože Unčovice patří k největším producentům mléka v regionu, do vlastní mlékárenské výroby se družstvo pouštět nechtělo. „Tím už se v okolí zabývá mnoho malých i větších podniků a zbytečně bychom kazili trh. Naopak maso si tu nikdo sám nezpracovává. A jezdí si pro něj zákazníci i z docela velké dálky. Je to něco úplně jiného než maso ze supermarketu. A přitom držíme ceny na normální úrovni. U nás neplatí, že farmářské rovná se drahé,“ vyzdvihuje Rašková Měsícová a doplňuje, že družstvo pro obchod pěstuje i vlastní brambory.

Foto: archiv ZD Unčovice

Jak už bylo řečeno, v družstvu panuje rodinná atmosféra: „Všichni se dobře známe, jsme nejen kolegové, ale i sousedi, naše rodiny jsou propojené. Běžně spolu trávíme i volný čas, jezdíme spolu na dovolené… I díky tomu nemáme moc velkou fluktuaci. A spousta zaměstnanců u nás stráví celý svůj pracovní život, jsou tu lidé, které tu máme přes čtyřicet let…“ Navzdory tomu ale v družstvu rozhodně nejsou konzervativní. „Ve vedení je nás sedm a vesměs jsou to mladší lidé. Díky tomu se neuzavíráme do nějakého zacyklení ve stylu ‚takhle se to dělalo vždycky‘, ale hledáme nové cesty, nové možnosti, nové technologie, které nám zpříjemní a usnadní práci,“ líčí Rašková Měsícová. Na poli tak můžete potkat autonomní traktor, v kravínech jezdí roboti… „Je to zatím v plenkách, ale samozřejmě, že tohle je budoucnost. Navzdory tomu, co jsem říkala o našem družstvu, je v zemědělství v Evropě stále méně lidí. Takže se hledají způsoby, jak zefektivnit práci a část jí nechat dělat specializované stroje. A pokrok je obrovský. To, co by nám před pěti lety připadalo jako sci-fi, je dnes běžná praxe,“ popisuje Rašková Měsícová a dodává, že například zmiňovaný autonomní traktor dokáže aplikovat postřik na každou rostlinu zvlášť. „A to jak hnojivo, tak třeba přípravek na hubení plevele. Ušetří se tím nesmírné množství surovin a je to velice efektivní a zároveň šetrné k půdě.“

Skutečného sci-fi se podle Milady Raškové Měsícové dočkáme už v horizontu několika málo let. Družstvo totiž plánuje vybudovat plně robotický kravín. „Úklid, dojení, krmení, všechno bude automatické. Zvířata tak budou v daleko větším klidu a současně tím výrazně uspoříme lidskou sílu,“ konstatuje Rašková Měsícová.

„Jenom spokojené zvíře vám vytvoří kvalitní hodnotu. Hodně se mluví o tom, že zvířata ve velkochovech trpí. Neříkám, že se to někde neděje, ale u nás rozhodně ne. Nestrpím žádné týrání...“ ubezpečuje Milada Rašková Měsícová.

Foto: Jan Procházka

Právě komfort zvířat je dalším důležitým kritériem, kterým se tu řídí. „Chováme holštýnský skot, který si příliš nepotrpí na nějakou pastvu venku, ale vyžaduje kryté a pohodlné stáje. A ty našim kravám dopřáváme. Mají prostorné kóje, dostatek krmiva, meteostanice řídí cirkulaci vzduchu i množství světla… A díky nejrůznějším elektronickým systémům víme o každé krávě všechno. Přestože jich máme přes tisíc, každá má individuální péči. Jakýkoliv problém ihned řešíme,“ zdůrazňuje Rašková Měsícová. Pohodlí dobytka je podle ní nejen věcí etiky, ale i ekonomiky. „Jenom spokojené zvíře vám vytvoří kvalitní hodnotu. Hodně se mluví o tom, že zvířata ve velkochovech trpí. Neříkám, že se to někde neděje, ale u nás rozhodně ne. Nestrpím žádné týrání zvířat a jakýkoli exces znamená automaticky vyhazov,“ ubezpečuje Rašková Měsícová.

Družstvo je součástí života celého mikroregionu. „Spolupracujeme s obcemi, podporujeme jejich aktivity, například přispíváme na stavbu či opravy sportovišť, na činnost spolků. Přispíváme i na různé turnaje a plesy a také sami aktivně pořádáme akce, jako například adventní setkání. Žijeme tady a je pro nás důležité, aby ten region neztratil ducha. Aby vesnice nebyla jen místem, kde bydlíte,“ zdůrazňuje Rašková Měsícová. Ve spolupráci s obcemi družstvo také sází stromy nebo udržuje biopásy mezi poli. „A řešíme i obnovu mokřadů,“ dodává Rašková Měsícová závěrem.

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka