Samec se věnoval svědomitě sezení na zelených vejcích celých 56 dnů. Po celou tuto dobu nepřijímal potravu ani nepil. Samci emu jsou na to ale od přírody přizpůsobeni. "Mláďata se začala líhnout 23. března a po následující tři dny se postupně vyklubalo na svět devět mladých emuů. Po strávení žloutkového váčku začínají mláďata okamžitě přijímat potravu, kterou tvoří zejména nadrobno nasekané kopřivy posypané krmným vápencem a granule pro pštrosy," říká kurátor ptáků Jan Kirner. První dny trávila mláďatav přístřešku, nyní již však chodí do venkovního výběhu.

Úskalí odchovu emu v našich zeměpisných šířkách spočívá v ročním období. "Samice začínají klást vejce počátkem prosince a snášku ukončují přibližně začátkem února. Proto počínaje Novým rokem odebíráme vejce snesená za nemrazivé noci a skladujeme je při teplotě 10 °C. Starší nebo přemrzlá vejce umisťujeme do "emáčího" příbytku a vyčkáváme, až na ně samec počátkem února zasedne. Po pár dnech mu je následně vyměníme za "čekající" vejce, která poté samec vysedí. Tentokrát jsme takto podložili deset vajec. Podkladkem nazýváme umělé vejce z 3D tiskárny, sádry, plastu, apod. Nikoliv opravdová vejce. Máme tudíž 90% líhnivost," dodává Kirner.

Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) patří do řádu kasuáři a je druhým největším ptákem na planetě. Křídla má ale zakrnělá a jeho tříprsté nohy jsou uzpůsobeny k rychlému běhu. Málokdo by už tušil, že je ale i zdatným plavcem. Vyskytuje se v pevninské Austrálii, kde obývá pestrou škálu biotopů. Projevuje se hlasitým a dunivým bubláním, i když mláďata můžete zaslechnout, jak tiše pípají. Emu je velmi otužilý, a proto i u nás v podhůří Nízkého Jeseníku můžete tyto pštrosy obdivovat v průchozí australské expozici celoročně.