Velikonoce jsou svátkem, kdy si věřící připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Právě teď se nacházíme uprostřed velikonočního týdne, v jeho závěru nás čekají dny jako Zelený čtvrtek, Velký pátek nebo Bílá sobota. Víte ale, co se který den děje v kostelech? Podívejte se.

Velikonoce jsou nejen svátky jara, ale hlavně svátky církevní, při kterých si všichni křesťané připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou tedy nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, což znamená, že se každý rok slaví v jiné datum. Připadají vždy na neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Pojďme si připomenout, jaké dny velikonoční týden má. Připravili jsme i přehled mší, které můžete v tomto týdnu navštívit v olomouckých chrámech.

Zelený čtvrtek
Když se podíváme ven z okna, zjistíme, že název Zelený čtvrtek nemá nic společného s čerstvě se zelenající trávou. Toto pojmenování vzniklo vlastně kvůli nedorozumění. Jedná se totiž o české zkomolení německého názvu Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek.
V tento den se dopolední mše koná pouze v katedrálách. Biskup zde společně s knězi ze své diecéze světí oleje a přítomní kněží při ní obnovují své kněžské závazky. Večerní mše se koná na památku poslední večeře Páně. Z hlavního oltáře se odstraní pokrývky na znamení opuštěnosti, se kterou Ježíš snášel utrpení.
Mše se svěcením olejů proběhne v katedrále sv. Václava v 9:30 hodin. Večerní mše pak začínají od 16 do 19 hodin.
Pro tento den lze dohledat pranostiku: Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.

Velký pátek
Velký pátek připomíná den, kdy byl Ježíš ukřižován. Pro liturgii není tento den dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše, která je zdrojem spásy. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Obřad se skládá ze tří částí: nejprve z bohoslužby slova se třemi čteními, mezi nimiž jsou i pašije (vyprávění o Ježíšově utrpení a smrti), dále uctívání kříže a na konec svaté přijímání. Protože se neslouží mše svatá, oltář je zcela holý: bez kříže, bez svícnů a bez pokrývek. Kromě toho je předepsán půst újmy v jídle a zdrženlivost od masa.

Bílá sobota
Na Bílou sobotu končí doba půstu. Je to den, kdy se v kostelech nekonají žádné liturgické obřady, ani mše svatá. Až po západu slunce začíná velikonoční bdění neboli vigilie a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení.
K Bílé sobotě se také vztahuje pranostika: Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Velikonoční neděle
Je to den, ve kterém Ježíš vstal z mrtvých, a proto se stala dnem prvopočáteční slavnosti, která je základem liturgického roku. Od počátku byl tento den křesťany veřejně svěcen, nejdříve vedle židovského šabatu, pak jeho nahrazením. Neděle je týdenní oslava vzkříšení, je jakoby předzvěstí věčného života tím, že oslavuje Boha v liturgii a odpočinkem podporuje svobodné a plné bytí člověka. Na slavnostní bohoslužbu můžete v tento den zajít v olomouckých kostelích už od 6:30 hodin.

Zdroj: www.bcb.cz, www.ado.cz, www.wikipedie.cz