Chybějící přechod je ještě spíše úsměvným nedostatkem. Jdeme s Jaroslavem Krátkým po pravé straně po chodníku směrem ke Schweitzerově. “Všimněte si, že tu prakticky chybí napojení nového chodníku na stávající sídliště, jako by tu stavbu někdo vystřihl z prostoru,” ukazuje mi. Dlážděných napojení na starší chodníky je na této straně skutečně jako šafránu. “Lidé to vyřeší a budou chodit přes trávník. Co jim zbyde,” krčí opět rameny viditelně zklamaný předseda komise místní části. 

Zikovu nově lemují i parkovací zálivy. I ty však vzbuzují rozpaky. Většina z nich je totiž naprojektována na dvě podélně stojící vozidla, hravě se do nich ale vejdou tři, což se nezřídka děje. Značení navzdory. Mezi jednotlivými zálivy jsou lichoběžníkové výběžky pro zeleň. Ta však v celém městském bulváru dostala nebývale velkorysý prostor a právě tady si místní kladou otázku, zda by nebylo lepší využít místo k parkování pro více aut.

Po levé straně vozovky jsou zálivy lemované úzkým chodníčkem, který má sloužit pro příchod k vozidlům. “Když pominu, že tu zcela zbytečně vedou rovnoběžně tři chodníky, podívejte se, kde jsou na sebe napojené… Těch míst je jen pár, takže opět, lidé prostě půjdou přes trávník, nebo co tu poroste,” ukazuje Krátký. 

Značné rozpaky budí i řešení cyklodopravy. Ta je řešena samostatnými cyklostezkami a takzvaným piktografickým značením na vozovce. Pokud však cyklista důsledně použije navrhovanou trasu, připadá si spíše jako na dopravním hřišti. Cyklostezka má pár metrů, pak ústí do vozovky, o malý kus dál z ní cyklistu opět svede, aby ho na ni za pár desítek metrů znovu vrátila… Jsou tu dokonce i uzoučké jednosměrky pro cyklisty, křížení s chodníky… “Když se na to podíváte selským rozumem, prostě to nedává logiku. Hlavně ta místa, kde cyklostezka zcela nesmyslně ústí zpět na vozovku. Vedle chodníku je přitom spousta místa, aby bezpečně pokračovala,” diví se Jaroslav Krátký. Zjistit, jaký názor mají na řešení cyklodopravy sami cyklisté, není složité. Stačí pozorovat jejich chování. “Pochopitelně, že jezdí po chodníku. Cítí se tam mnohem bezpečněji, než aby xkrát dávali přednost tramvaji, autům… Navíc jedou přímo, nemotají se tak, jak je nesmyslně vede značená trasa. Tramvajové koleje jsou na mnoha místech navíc ohraničeny obrubníkem a společný jízdní pruh pro auta a cyklisty je příliš úzký, aby auta mohla cyklistu předjet…” zmiňuje Krátký.

Podle komise místní části nejsou šťastně vyřešeny ani dvě křižovatky na křížení Zikovy s Rooseveltovou a Schweitzerovou. “Ty křižovatky jsou hrozně komplikované. Je tu několik semaforů za sebou, spousta značení, křižování kolejí… Řidiči jsou zmatení a už jsme tu zaznamenali několik kolizí. Před pár dny tu třeba auto najelo do protisměru, protože řidiče nenapadlo, že odbočovací pruh je tak daleko…” líčí Krátký. Na novém úseku trati je skutečně sedm semaforů. “Počet křižovatek se světelnou signalizací je dán projektovou dokumentací dopravního inženýra, který prošel všemi stupni projednání a schválení, včetně dopravní policie,” komentuje situaci primátor Žbánek a dodává, že aktuální stav zatím není finální. “Je totiž nutné vzít v úvahu to, že se signální plány jednotlivých křižovatek teprve budou dolaďovat a upravovat, je to otázka zhruba dvou dalších měsíců. To nebylo možné udělat ani během stavby, ani v době, kdy je v Olomouci několik dalších významných dopravních omezení a objížděk, kvůli kterým se doprava nechová zcela standardně,” ubezpečuje primátor, že množství semaforů nebude mít negativní dopad na plynulost provozu.

S tím, jak je celá ulice vyprojektovaná, se však budou muset místní popasovat sami.